Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů, přes 230,5 miliard korun. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada uskutečnil první akvizici v rámci expanze do oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS). Prostřednictvím své nové společnosti AviaNera Technologies získal 51procentní podíl ve firmě MUST Solutions, srbském vývojáři a výrobci pokročilých pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky. Cena transakce nebyla zveřejněna.
Německá společnost Rheinmetall podepsala dohodu na výrobu střelného prachu v Rumunsko. Za tímto účelem vytvoří nový společný podnik s rumunskou státní firmou Romarm, píší agentury. Investice bude činit zhruba 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).
Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Slovenská firma Gevorkyan založila dceřinou firmu Gevorkyan Force Defense (G-FD), která se bude výhradně zaměřovat na zbrojní průmysl. Nová společnost je plně řízena mateřskou firmou a vznikla na základě dlouholeté spolupráce v oblasti vývoje a výroby komponentů pro obranný sektor.
Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi, řekl slovenský premiér Robert Fico.
Americká zbrojovka Lockheed Martin, která vyrábí například stíhačky F-35, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby a zlepšila celoroční výhled. Firma těží ze silné poptávky po svých stíhačkách a dalších produktech, která je důsledkem zvýšeného geopolitického napětí spojeného s konflikty na Blízkém východě a vleklou válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.
Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.
Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.
Kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS) schválilo nákup tří pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Černochová to řekla v rozhovoru pro server E15. Informoval o tom také server Novinky a deník Právo. Nabídku nyní projedná vláda. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů. Trojice radiolokátorů doplní dříve pořízené systémy VERA-NG, navazující na legendární radar Tamara.
