Evropa postrádá takové základní náležitosti, jako je střelný prach pro výrobu munice. Chybějí také lidé, kteří by bojovali nebo obsluhovali moderní vojenská zařízení.
Na výrobě a servisu záložní energetické jednotky PTMS pro americké letouny páté generace F-35 se bude podílet společnost Honeywell Aerospace z Hluboček u Olomouce. Uvedlo to vedení firmy, hodnotu kontraktu nezveřejnilo. Zakázka souvisí s dohodou o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Polsko podepsalo s americkou společností General Atomics smlouvu o nákupu dronů MQ-9B SkyGuardian v hodnotě asi 1,2 miliardy zlotých (sedm miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Nové stroje nahradí bezpilotní letouny MQ-9A Reaper, které si dosud Polsko pronajímá na leasing.
Nárůst ze současných pěti miliard dolarů přičítá společnost Novaspace přibývajícím zakázkám na obranu a zvyšující se dostupnosti snímkování s vysokým rozlišením.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
Problematice obrany a bezpečnosti se věnuje řada médií, bohužel některá šíří dezinformace, píše v komentáři pro newstream.cz David Jareš, odborník na komunikaci obrany.
Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg.
