Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin na schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem v Pekingu vysoce ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, informovaly agentury AFP a Reuters. Moskva se nikdy nestavěla proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, řekl také šéf Kremlu a odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo jakkoli napadnout Evropu. Fico Putinovi poděkoval za dodávky ruského zemního plynu a řekl, že tok plynovodem TurkStream na Slovensko postupně roste.
Připadá vám, že se americký prezident chová jako mafiánský boss nebo římský imperátor? A že mu to vlastně docela jde? Vypadá to, že jestli někdy něco v životě četl, jsou to příručky o tom, jaké jsou zákony moci.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Jak rychle by mohla připlout vojenská technika zámořských zemí NATO, aby pomohla Evropě napadené Ruskem? Nad tím se již zamýšlejí armádní stratégové, a dokonce také přístavy, které jsou v posledních týdnech zahlcené. I proto největší evropský přístav v Rotterdamu chystá zásadní proměnu, aby případné spojenecké lodě měly snazší přístup k vykládce.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš. Vývoj ukrajinské frontové linie je podle něj v posledních dnech poměrně stabilní.
Poté, co generální tajemník NATO ve středu použil v souvislosti s americkým prezidentem příměr táta, zveřejnil Bílý dům ve čtvrtek na síti X příspěvek s titulkem „táta je doma“. Doprovodil jej obrázky Donalda Trumpa ze summitu NATO v Haagu a písní Hey Daddy (Daddy's Home) od zpěváka Ushera.
Snahu o spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v němž figurují komunisté, hájí předsedkyně Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem jako racionální volbu ve chvíli změny mezinárodní situace, kdy se státy NATO zavázaly k výdajům na obranu ve výši pěti procent. Rozhodnutí, které nebylo konzultováno ve společnosti, může podle nich vést k ohrožení sociálního smíru a demokratického rozvoje Česka. Ve středu podle nich hlasovaly pro výzvu na spojenectví v říjnových sněmovních volbách směrem k hnutí Stačilo! dvě třetiny předsednictva. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná na síti X uvedla, že Stačilo! je připraveno jednat o spojenectví s každým, kdo je proti zdražování a aroganci moci.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.
