Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci ohlásil nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
Oba prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) chtějí spojovat rozdělenou společnost. Řekli to v televizní debatě televize CNN Prima News. Poté se stejně jako v předchozích diskusích přeli o válce. Mluvili pak také o své minulosti, víře či o bezpečnostních otázkách. Armádní generál ve výslužbě Pavel přinesl svému protikandidátovi, lídrovi opozičního hnutí ANO Babišovi zarámovaný článek o kolektivní obraně v NATO. Narážel tak na Babišovo vyjádření v nedělní debatě. Opoziční politik prohlásil, že že by případně neposlal jako prezident vojáky na pomoc napadenému Polsku a Pobaltí.
Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou při vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu.
Polská média i uživatele Twitteru zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. V reakci na výroky bývalého premiéra v nedělní televizní debatě s jeho konkurentem Petrem Pavlem se v Polsku pozastavují nad tím, zda Babiš zapomněl na české závazky plynoucí z členství v NATO.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda.
Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli v úterý odpoledne o život dva lidé. Podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety, informuje agentura AP. Ve středu se kvůli incidentu sejdou na žádost Polska velvyslanci NATO.
Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
