Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
Ukrajina podle maďarského premiéra Viktora Orbána už není suverénní zemí. Proti Rusku dokáže bojovat jen díky podpoře Západu, řekl Orbán v rozhovoru s německým deníkem Bild. Orbán také uvedl, že pro něho ruský prezident Vladimir Putin není válečným zločincem.
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.
Uplynulý týden se nesl zejména v duchu příprav na největší křesťanský svátek. Velikonoce mají v různých zemích až neobvyklou podobu. Jak viděli hlavní události posledních sedmi dnů, jako například návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně či návrat papeže Františka z nemocnice do úřadu světoví i čeští fotografové? Podívejte se ve fotogalerii na jejich nejlepší snímky.
Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times. Plány se šíří na twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.
Finsko se dnes stalo 31. členem MATO, kam se rozhodlo vstoupit vloni v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Americký ministr zahraniční Antony Blinken převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces.
Turecký parlament jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan.
Čínský prezident Si Ťin-pching se při své právě skončené třídenní státní návštěvě Ruska snažil dávat světu zřetelně najevo, že je se svým hostitelem zajedno v celé řadě věcí. V tom pro Kreml opravdu důležitém byl však zdrženlivý. Nekývnul třeba na nabídku svého protějšku Vladimira Putina, aby Čína odebírala mnohem více plynu.
Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
