Developerská společnost investiční skupiny Penta prodá platformě XPlace provozované Arcibiskupstvím pražským 62 bytů na Nové Waltrovce v Praze 5. Obchod by měl stát vyšší stovky milionů korun.
Je to bizarní situace. V nájemním bydlení v Česku žije asi 21 procent lidí, dva miliony obyvatel země. Přesto, že tito lidé živí majitele investičních bytů, jsou ve společnosti stále vnímáni jako jacísi lůzři, kteří si nedokázali vzít hypotéku a pořídit si vlastní bydlení.
Realitní investiční skupina Salutem Group podnikatele Jaroslava Tona dokončila revitalizaci bývalé ubytovny v Ústí nad Labem. Projekt Purkyňova přináší do městské části Střekov v první fázi čtyřicet bytů s dispozicemi od 1+kk po 2+1. Ve druhé fázi přibude dalších 22 bytů.
Se začátkem akademického roku 2024 dochází k výraznému nárůstu poptávky po nájemním bydlení v univerzitních a krajských městech. Tato zvýšená poptávka, která je obzvláště silná ze strany studentů hledajících ubytování mimo vysokoškolské koleje, vyústila v meziroční růst cen nájmů o 5 procent. Růst cen je patrný zejména u menších bytů typu 1+1 a 1+kk, které jsou mezi studenty nejžádanější.
Dlouho to vypadalo, že Češi se do nájmů jen tak nepohrnou. Důraz na vlastnické bydlení tady byl v porovnání se západní Evropou až příliš velký. Jenže potom přišly vysoké úrokové sazby hypoték, rostoucí ceny nemovitostí nebo reálný pokles příjmů mnoha domácností a zarytá přesvědčení se rázem začala měnit.
Hluk, odpadky a také nebývalý nárůst cen nájmů vyvolaly v jedné z nejnavštěvovanějších čtvrtí v Budapešti referendum, v němž se tamní obyvatelé vyjádřili pro zákaz krátkodobých pronájmů.
Do současnosti proinvestovalo Arcibiskupství pražské prostřednictvím své platformy XPlace do nájemního bydlení „na celý život“ 2,2 miliardy korun. Jak uvádí ve své výroční zprávě, má v úmyslu do roku 2025 proinvestovat celkově víc než čtyři miliardy korun. Což znamená, že arcibiskupství do konce letošního roku utratí další dvě miliardy. Projekty už má vyhlídnuté.
Zuzana Chudoba je zakladatelkou a majitelkou společnosti BTR Consulting, která se věnuje správě nájemních bytů. Nyní jich má v péči asi sto padesát. Zároveň je členkou prezidia Asociace nájemního bydlení, což je lobbistická organizace, která se snaží i změnami v legislativě zvýšit práva vlastníků bytů. „Třeba v Německu mají databázi nájemců,“ říká Chudoba. O vytvoření něčeho podobného se asociace snaží i v Česku. Její firma mezitím přináší na trh novinku, nájemné bez kauce. Místo kauce bude pojistka. Nájemník platí v ceně nájemného pojištění pro případ škod či neplacení nájemného.
V současnosti je trendem nájemní bydlení. Mnoho lidí se k němu uchyluje, protože nemá na nákup vlastního bydlení. To se v Česku týká zejména Prahy. Rozevírají se tak pomyslné nůžky mezi bohatými, vlastníky bytů, a chudými, nájemníky? Kdy jedni musejí platit čím dál vyšší částky za bydlení, zatímco ti druzí počítají výnosy?
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.