Začátek platnosti nového stavebního zákona se blíží. Nefunguje nám dluhopisový trh. Rostou stavební náklady. Klesla poptávka a motivace stavět je omezená. Zmenšují se byty a inklinace k nájemnímu bydlení začíná být ekonomickou nutností. Nicméně stále ještě nejsme na dně trhu, od kterého bychom se mohli odrazit. Takto vnímají současnou situaci speakeři, kteří vystoupili na podzimní konferenci Real Estate Market. Newstream byl mediálním partnerem akce.
Nájemní bydlení v Česku má budoucnost a po vzoru západních zemí bude hrát důležitou roli. Ne ale tak podstatnou jako například v Německu. Zakladatelka společnosti BTR Consulting Zuzana Chudoba předpovídá, že bude tvořit něco kolem 30 procent objemu realitního trhu.
O nájemním bydlení se v Česku mluví jako o novém trendu, ne všichni však tento názor sdílí. Výkonná ředitelka developera Central Group Michaela Tomášková tvrdí, že půjde o přechodný jev.
Pražský trh s nájemním bydlením rychle mění podobu. Přibývají velcí investoři do nájemního bydlení, ať už z ciziny nebo z Česka. Zároveň rychle roste průměrný nájem v novostavbách. Na druhou stranu, zvyšuje se i standard bydlení. To je však obvykle určeno pro mladé lidi na začátku pracovní kariéry. Což znamená, že jde ve většině o malé byty.
Neslavme předčasně aktuální oživení výstavby a poptávky po bytech, úrovně někdejšího boomu jsou stále na hony vzdálené. A už vůbec nevyhlížejme výrazný pád cen bytů, na dveře naopak klepe jejich další růst vybičovaný ještě omezenější nabídkou.
Kvalitní materiály se v nájemních bytech spíš nevyskytují. Majitel čtyřech v Hradci Králové se ale nechal přesvědčit architekty, že sázka na dřevo nebo terazzo se vyplatí, protože víc vydrží. Rekonstrukce bytu o rozloze 55 metrů čtverečních podle návrhu architektů ze studia svobodová blaha vyšla na 500 tisíc korun. A lacině rozhodně nevypadá.
Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB známá pod zkratkou SBB patří k největším vlastníkům nájemního bydlení ve Švédsku, když spravuje zhruba 13 tisíc bytů. Kvůli změnám podmínek ve financování a situaci na trhu nyní SBB čelí razantnímu propadu úvěrových ratingů od prestižních agentur a stává se velkým kandidátem na první velký realitní krach v Evropě v rámci aktuální fáze cyklu.
Český statistický úřad vydává každý měsíc magazín. Poslední, červnové číslo přináší výsledky zajímavého průzkumu. Statistici zjišťovali, kolik místností Češi ve svých domácnostech obývají. Experti mají svou vlastní řeč, takové statistické ptydepe. Používají například pojem „přelidněnost“. Což v laické zkratce znamená, že v bytě či domě žije víc lidí na jednu místnost. Opakem je „málo obsazená domácnost“, kde naopak člověk prochází prázdnými místnostmi.
Nájemné za bydlení stoupá. Nejen ve velkých českých městech, kde dle nejnovější analýzy vzrostlo během posledních měsíců o jednotky procent, ale také na slavném Manhattanu. Tam je růst ovšem radikálnější. Web CNBC uvedl, že průměrné nájemné v nejhustěji osídlené čtvrti New Yorku je ve srovnání s loňským rokem o devět procent vyšší a průměrná částka vyšplhala na hodnotu 5588 dolarů za měsíc, tedy zhruba 123 tisíc korun. Za zvyšováním stojí i vyšší úrokové sazby a nízká nabídka bytů.
Roztáčí se druhé kolo boje o bydlení studentů. Ti šikovnější si bydlení na příští dva semestry zařídili již začátkem prázdnin. Nyní, v srpnu, hledají bydlení v univerzitních městech bloudi, kteří nejdříve odjeli cestovat a užívat si. Nyní s hrůzou zjišťují, že nabídka je malá a ceny vysoké. Jak říkají lidé z realitní branže, nastává čas orodujících maminek.
Nejnovější nákupy České spořitelny a Kooperativy ohledně nájemních bytů se týkají bytového projektu Opatov II na Praze 11. Na jeho odprodeji se po dlouhém vyjednávání domluvily se společností Sekyra Group, která současně bytovky pro ně postaví. Zúčastněné strany se dohodly, že cenu transakce nebudou zveřejňovat. Pravděpodobně to ale bude letos jedna z největších transakcí pro dlouhodobý pronájem typu (BTR – build to rent) v Česku.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
