O nájemním bydlení se v Česku mluví jako o novém trendu, ne všichni však tento názor sdílí. Výkonná ředitelka developera Central Group Michaela Tomášková tvrdí, že půjde o přechodný jev.
Český statistický úřad vydává každý měsíc magazín. Poslední, červnové číslo přináší výsledky zajímavého průzkumu. Statistici zjišťovali, kolik místností Češi ve svých domácnostech obývají. Experti mají svou vlastní řeč, takové statistické ptydepe. Používají například pojem „přelidněnost“. Což v laické zkratce znamená, že v bytě či domě žije víc lidí na jednu místnost. Opakem je „málo obsazená domácnost“, kde naopak člověk prochází prázdnými místnostmi.
Nájemné za bydlení stoupá. Nejen ve velkých českých městech, kde dle nejnovější analýzy vzrostlo během posledních měsíců o jednotky procent, ale také na slavném Manhattanu. Tam je růst ovšem radikálnější. Web CNBC uvedl, že průměrné nájemné v nejhustěji osídlené čtvrti New Yorku je ve srovnání s loňským rokem o devět procent vyšší a průměrná částka vyšplhala na hodnotu 5588 dolarů za měsíc, tedy zhruba 123 tisíc korun. Za zvyšováním stojí i vyšší úrokové sazby a nízká nabídka bytů.
Roztáčí se druhé kolo boje o bydlení studentů. Ti šikovnější si bydlení na příští dva semestry zařídili již začátkem prázdnin. Nyní, v srpnu, hledají bydlení v univerzitních městech bloudi, kteří nejdříve odjeli cestovat a užívat si. Nyní s hrůzou zjišťují, že nabídka je malá a ceny vysoké. Jak říkají lidé z realitní branže, nastává čas orodujících maminek.
Nejnovější nákupy České spořitelny a Kooperativy ohledně nájemních bytů se týkají bytového projektu Opatov II na Praze 11. Na jeho odprodeji se po dlouhém vyjednávání domluvily se společností Sekyra Group, která současně bytovky pro ně postaví. Zúčastněné strany se dohodly, že cenu transakce nebudou zveřejňovat. Pravděpodobně to ale bude letos jedna z největších transakcí pro dlouhodobý pronájem typu (BTR – build to rent) v Česku.
Navzdory válce, inflaci, energetické krizi se největšímu poskytovateli nájemního bydlení v Česku, společnosti Heimstaden, dařilo. Tržby z pronájmu zvýšil o více než 250 milionů korun na 2,55 miliardy. To umožnilo také zvýšit výdaje na opravy, údržbu a správu bytového fondu. Celkem tak proinvestoval 1,8 miliardy a portfolio nemovitostí zhodnotil o 15 procent.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Ceny nájemného ve starších bytech v květnu začaly stagnovat a v některých českých městech i klesat. Pokles ceny nájemného lze sledovat druhé čtvrtletí po sobě. I tak se ale ceny nájmů meziročně zvedly, a to o osm procent v Praze, o devět procent v Brně a o čtyři procenta ve zbytku země, informuje o tom realitní společnost RE/MAX.
V Česku jako neslavné houby po dešti přibývají projekty nájemního bydlení. Neslavné proto, že slovní spojení houby po dešti je strašně otřepané slovní klišé. Faktem však je, že se celý trh bytové výstavby přepnul do módu výstavby nájemních bytů. Trend je jasný, nájemní bydlení, za každou cenu, míní komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Zpoždění. To je hlavní slovo, které vystihuje dění na trhu výstavby bydlení. Klienti jsou „zpoždění“ ve svém rozhodování, přístup k financování nákupu nemovitostí je značně ztížen. Přesněji řečeno, získat hypotéku je nyní téměř nemožné. A dokonce i lidé, kteří mají hotovost, nyní přemýšlejí, jakým směrem se trh vydá.
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.