Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Řetězec Tesco od 1. července navýší základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích přibližně o devět procent a v distribučním centru asi o osm procent. Zvýší také hodnotu stravenkového paušálu. Na změnách se zástupci Tesca dohodli s firemními odborovými organizacemi, uvedla firma. Průměrnou výši mezd nesdělila. Výdělky letos stouply i zaměstnancům dalších potravinových řetězců, jako je Lidl, Penny Market, Billa či Albert.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Minulý týden odbory tvrdily, že částka činí sto tisíc korun. Podle některých analytiků to ale bude násobně méně.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Německou železniční dopravu od nedělní noci ochromí další výstražná stávka za vyšší mzdy, která tentokrát potrvá 50 hodin, to je do půlnoci z úterý na středu. Oonámily to německé železniční a dopraví odbory EVG. Stávka zasáhne dálkové i regionální spoje a také nákladní železniční dopravu. Problémy tak budou mít i cestující z České republiky.
Po více než deseti letech končí spor vyvolaný hromadnou žalobou téměř tří tisícovek bývalých i současných zaměstnankyň prestižní americké banky Goldman Sachs týkající se nerovnoměrného odměňování mužů a žen. Banka souhlasila, že pro urovnání sporu zaplatí 215 milionů dolarů (asi 4,5 miliardy korun), napsal deník The Wall Street Journal.
Na pražské konferenci o diverzitě pořádané byznysovým portálem newstream.cz zazněly příběhy o nerovných příležitostech ve firmách i o nedostatečné odvaze žen usilovat o stejné platy, jako mají muži. Část velkých firem se nicméně už snaží tuto situaci měnit a vytváří prostředí, kde záleží na výkonu a schopnostech, nikoliv na tom, jak kdo vypadá nebo jakého je genderu, rasy, vyznání nebo kultury. Jednou z takovýchto společností je i UniCredit Bank. „Diverzita je obohacující pro všechny. Stejně tak i koncept udržitelnosti. To jsou pro nás klíčové věci,“ říká v rozhovoru generální manažer české a slovenské UniCredit Bank Marco Iannaccone.
Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí. Rekordně by tak přilily oleje do již pořádně roztopeného inflačního kotle. Vláda by jim obzvláště letos proto neměla ustupovat, chce-li inflaci zkrotit, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů představil předák ČMKOS Josef Středula.
Povinnost uvádět v pracovních inzerátech, kolik člověk bude na dané pozici brát, má pomoci k rovnosti odměňování mužů a žen. Může ale vést i k nespokojenosti zaměstnanců, varují personalisté.
