Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR, kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
Automobilka Škoda Auto chce v prázdninových měsících přidat ve výrobě takzvanou šestou noční směnu, tedy z pátku na sobotu. Rozšíření výroby má pokrýt čekající zakázky poté, co poslední dva roky automobilka směny kvůli nedostatku dílů spíše rušila. Odbory chtějí o podmínkách šestých směn vyjednávat, měly by být dobrovolné a ohodnocené průměrně částkou 6400 korun hrubého za směnu. Uvedl to týdeník Škodovácký odborář. Odbory víkendové směny v létě dříve odmítaly.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí sice nominálně stoupla, po započtení inflace se ale meziročně propadla o 6,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejlépe se dařilo lidem v energetice, kde mzdy stouply o čtvrtinu, tedy o více, než činila inflace.
V Anglii bude v rámci pilotního programu poprvé vyzkoušen nepodmíněný základní příjem ve výši 1600 liber (43 923 korun) měsíčně. Test bude trvat dva roky a jeho účastníci budou sledováni, aby se zjistilo, jaký vliv má na jejich duševní a fyzické zdraví, napsal list The Guardian.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí podle odhadu Trinity Bank meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. „Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta,“ uvádí k odhadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Český statistický úřad příslušná data zveřejní v pondělí 5. června.
Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Řetězec Tesco od 1. července navýší základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích přibližně o devět procent a v distribučním centru asi o osm procent. Zvýší také hodnotu stravenkového paušálu. Na změnách se zástupci Tesca dohodli s firemními odborovými organizacemi, uvedla firma. Průměrnou výši mezd nesdělila. Výdělky letos stouply i zaměstnancům dalších potravinových řetězců, jako je Lidl, Penny Market, Billa či Albert.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
