Jan Bureš: Pro jestřáby z ČNB nemusí být vládní konsolidační balík dost dobrý

Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.

Konsolidační balíček v celkovém objemu 94 miliard korun (pokud se ho skutečně podaří implementovat) může podle našich odhadů snížit schodek veřejných financí v roce 2024 z námi očekávaných 3,5 procenta do blízkosti dvou procent HDP a odpovídajícím způsobem by byla upravena i prognóza ČNB.

Z pohledu centrálních bankéřů by tedy bezesporu šlo o překvapení. Tomáš Holub to za jestřábí tábor správně shrnul, když označil možnou konsolidaci veřejných financí za: „jediné hmatatelné protiinflační riziko základního scénáře prognózy“. A zdá se, že se toto riziko může teoreticky naplňovat. Má to ovšem dvě „ale“.

Nepříliš přesvědčivý krok

Na prvním místě jde o to, zda se balíček podaří v představené podobě vládě prosadit. U řady položek neproběhla výraznější debata s dotčenými subjekty a některé z položek mohou ještě při implementaci narazit. Jedná se například o poměrně výrazné škrty v neinvestičních dotacích (celkově okolo 50 miliard korun) nebo zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.

AKTUALIZOVÁNO: Boj o konsolidační balíček vlády se vyostřuje. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Money

Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Po dnešním odborářském jednání to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. O konsolidačním balíčku budou dnes odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.

ČTK

Přečíst článek

Současně s tím budou některá opatření vyžadovat novelizaci zákonů (změny parametrů důchodového systému), popřípadě dohodu s partnery (s obcemi u daně z nemovitostí). To vše může vést centrální bankéře k obezřetnosti a vyčkávání na „implementovanou“ podobu úsporného balíku a první návrh rozpočtu na rok 2024. Do té doby nemusí brát jestřábí hlasy v bankovní radě úsporná opatření jako příliš silný argument.

Rozhodne dynamika růstu mezd

Navíc pro některé z nich nemusí opatření přicházet dostatečně včas. Jan Procházka v zápisu z posledního zasedání uvedl, že „i kdyby nakonec vláda konsolidační plán připravila, s ohledem na délku jeho implementace a transmise se na něj nelze při aktuálním měnově-politickém rozhodování příliš ohlížet.“ I na červnovém zasedání nakonec proto může být eventuální „signalizační“ růst sazeb ještě vážně ve hře.

O tom, zda se k trojici jestřábů někdo další (nejpravděpodobněji Jan Frait) přidá, rozhodne podle nás ve finále dynamika mezd za třetí kvartál - právě mzdy jsou nejostřeji sledovaným indikátorem ukazujícím na riziko „odkotvenosti inflačních očekávání“. Naše nowcasty sice ukazují v tuto chvíli na zrychlení dynamiky mezd, v prvním kvartále by však jejich růst měl zůstat jednociferný. To pravděpodobně na přesvědčení dalších členů bankovní rady jestřábům stačit nebude. Dál jsme proto v tuto chvíli spokojeni s našimi sázkami na stabilitu sazeb v nejbližších měsících a jejich první pokles (s lehkým zpožděním oproti květnové prognóze) ve čtvrtém čtvrtletí 2023.

Lukáš Kovanda: Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

Názory

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jurečka představil reformu penzí. Důchody by měly být pětinou průměrné mzdy, přesto nižší než dnes

Money

Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČTK

Přečíst článek