Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
Akcioví investoři za vlády Donalda Trumpa značně mění preference. Rezignovali na vše spojené se životním prostředím, naopak se ještě více snaží vsázet na technologický sektor, ale také do zbrojení. Ukazuje to analýza The Financial Times, z níž se jasně ukazuje, komu Trump „pomohl“, a komu naopak ublížil. Vítězů je celá řada, stejně tak i poražených.
Poslední týden na burzovních trzích v jinak „hororovém“ dubnu se nesl především ve znamení pozitivní nálady, a to zejména díky silným výsledkům těžkých vah, jako jsou Microsoft nebo Apple. Pozitivně na trhy působí také spekulace o jednání mezi Čínou a USA o nalezení obchodní dohody. Hlavní americký index S&P 500 se přehoupl přes metu 5600 bodů.
Apple a Meta Platforms podle Evropské komise porušily pravidla stanovená unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). Oběma firmám Brusel vyměřil obří pokutu. Apple má zaplatit 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) a Meta 200 milionů eur (pět miliard korun).
Vysoké výdaje vyvolávají obavy ohledně návratnosti. Technologičtí lídři však investice obhajují jako nezbytné pro udržení pozic v rychle se rozvíjejícím sektoru AI.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Internetová společnost Meta zaplatí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi odškodné ve výši 25 milionů dolarů (602 milionů korun) v rámci urovnání soudního sporu. Píší o tom tiskové agentury a další média. Trump Metu žaloval poté, co mu společnost 7. ledna 2021 zablokovala účty na Facebooku a Instagramu za to, že povzbuzoval své příznivce, kteří den předtím zaútočili na Kapitol ve Washingtonu.
Mezi zasaženými organizacemi je Aid Access, jeden z největších poskytovatelů potratových tablet ve Spojených státech, Women Help Women nebo Just the Pill.
Von der Leyenová chce upevnit svoji moc nad Evropou, využívá oslabení Berlína i Paříže. Trump ovšem Evropské unii hrozí cly, pokud bude dále pokutovat jeho podporovatele Muska, Bezose, Zuckerberga či společnost Apple
Možný zákaz TikToku na území USA, k němuž pravděpodobně dojde 19. ledna, přináší příležitost pro konkurenční platformy, jako jsou Instagram, Facebook, YouTube nebo Snapchat, aby zvýšily příjmy z reklamy převzetím části uživatelů TikToku. Upozornil na to server Financial Times (FT). Ten zároveň připomněl, že nahradit platformu bude pro konkurenci obtížné.
Také Google již dříve uvedl, že do inauguračního fondu věnuje milion dolarů. Stejnou částku nabídla v prosinci i společnost Meta, mimo jiné vlastník Facebooku. Podobnou částkou se údajně chystá přispět Amazon.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Polsko očekává, že Spojené státy zveřejní své úmysly o ustanovení trvalé americké vojenské základny na polském území v prosinci. Tehdy by měl Pentagon totiž schválit revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prověří své rozhodnutí v kauze navážení odpadů na hořící heřmanickou haldu v Ostravě. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. MŽP dříve prověřování kauzy odebralo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a následně ho ukončilo bez nalezení viníka.
Prestižní francouzská literární Goncourtova cena vyloučila ze svého soutěžního seznamu román C’était ça ou mourir (Buď to, nebo zemřít) kvůli podezření, že byl napsán za použití umělé inteligence. Toto tvrzení autor díla, kanadský spisovatel Thélyson Orélien, odmítl. Podle vedení ceny je však pravděpodobné, že velká část díla vznikla za použití AI.
Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony 🚗 vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje.
Mezinárodní ocelářská skupina ArcelorMittal se v důsledku série ruských raketových útoků rozhodla ❌ zastavit provoz v největší ukrajinské ocelárně. Firma v dnešní tiskové zprávě uvedla, že závod se za posledních pět týdnů stal terčem čtyř raketových útoků a že za současné situace není možné jeho provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
Nizozemsko chce ❌ zrušit povinnost naplňovat před zimou zásobníky plynu na stanovenou úroveň. Země letos kvůli tomuto nařízení Evropské unie utratila za doplnění zásob téměř jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun). Současný systém EU podle Nizozemska nutí vlády plnit úkol, který by měl zajišťovat trh, napsala agentura Bloomberg.
Evropská komise chce ještě letos nabídnout členským státům EU znovu k využití až téměř 2️⃣0️⃣ miliard eur (488 miliard korun) z nevyužitého rámce obranných úvěrů SAFE. Uvedl to dnes mluvčí EK Thomas Regniers tím, že část prostředků má být využita na společné projekty s Ukrajinou.
Společnost OKD zahajuje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku výstavbu velkokapacitního bateriového úložiště elektrické energie téměř za 2️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Provoz úložiště, které bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a obchodní flexibilitu, začne ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Britské firmy budou moci využívat 💻 data z bojiště na Ukrajině k vývoji nových modelů umělé inteligence (AI) pro roje dronů, uvedla dnes britská vláda. Dohoda mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským umožňuje přístup k databázi snímků a videozáznamů získaných pomocí bezpilotních leteckých systémů na Ukrajině.
