Novela zákoníku práce platná od začátku letošního října, umožňuje uzavírat pracovní smlouvy a dohody elektronicky. Výrazně tak nahrává digitalizaci veškeré komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
Jan Rafaj, šéf firmy Heimstaden, která převzala byty po OKD a je tudíž největší společností v zemi, která poskytuje nájemní bydlení, se dopustil myšlenky. Bylo by podle něj ideální, kdyby v Česku vzniknul nějaký úřad, který by se věnoval nájemnímu bydlení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo připravit novelu zákoníku práce. Jedním z navrhovaných ustanovení bude také možnost zjistit, kolik berou vaši kolegové. A když to na stejné pozici bude výrazně víc, budete mít právo se zeptat, proč. Dobré úmysly tentokrát zastírá fakt, že půjde jen o další růst závisti ve společnosti, které nevadí, když trpí, hlavně když vedle trpí víc.
Klimatické změny otřásají nejen okolním světem, ale také právními řády. Jedním z příkladů legislativní reakce na klimatické změny je velmi rozsáhlý balíček různých předpisů přijímaný pod taktovkou Evropské unie, souhrnně nazvaný Fit for 55. Jednou z oblastí je také bezemisní budoucnost budov, které se věnuje aktuální díl právního podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří PRK Partners.
Dosud dobře fungující, jednoduché a flexibilní „dohodářské“ smlouvy končí. Stát zpřísňuje podmínky tohoto pracovně-právního vztahu a hází tak klacek pod nohy činorodým lidem, třeba z řad drobných podnikatelů, kteří nárazově zaměstnávají brigádníky.
První říjnový den tomu byly dva roky, co platí sporné nařízení magistrátu č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) označil jako porušení zákona. Od března loňského roku navíc vede s magistrátem oficiální správní řízení, které je nestandardně dlouhé kvůli lhostejnosti vedení hl. m. Praha. Tento laxní přístup vede k tomu, že diskriminovaným firmám narůstají ztráty, které budou po magistrátu vymáhat.
Poslední zářijový díl Práva k Ranní Kávě je poněkud atypickým. Výjimečně není jeho součástí rozhovor moderátora Martina Frolíka s hostem, ale pouze představení posledních novinek ze světa legislativy i judikatury Kristýnou Faltýnkovou.
V současnosti se schyluje v Česku k „malé revoluci“ na trhu energetiky. Už v příštím roce by mělo být možné sdílet vyrobenou energii – ať už mezi rodinnými domy, nebo bytovkami. Sdílení v rámci SVJ bude v praxi nejvýhodnější a nejčastější model využití komunitní energetiky. K tomu, aby to mohlo nastat, musí ale vejít v platnost novela energetického zákona LEX OZE II. „Pevně věřím v její schválení do konce tohoto roku“, říká v rozhovoru pro Newstream šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová.
Svaz průmyslu a Hospodářská komora vidí tápání vlády v hospodářské politice a hluboké zaostávání Česka v infrastruktuře a modernizaci země. Analyzují příčiny a chtějí po vládě strukturální změny a legislativní smršť. Dobře chápou, že jsou 2 roky do voleb a teď je poslední chvíle něco prosadit. A volby jsou z pohledu každého lobbisty vždycky nevyzpytatelná věc a nedá se na ně spolehnout. Můžete se na ně chystat, něčemu a někomu občas i pomoct, ale ti voliči jsou přece tak iracionální. A lid je vůl, jak říkává klasik.
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy.
Důchodci jsou aktuálně pomyslnými vítězi ekonomické soutěže. Nárůst jejich příjmů je extrémní jak ve srovnání s průměrným růstem v soukromé sféře, tak dokonce ve srovnání s růstem mezd ve veřejném sektoru, kde platy díky tlaku odborů rostou rychleji.
