Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Rostoucí aktivita Číny na mezinárodní scéně, nedávná návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě či naopak návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně, zintenzivňují debatu i přeskupování geopolitických sil. Tu podtrhuje i aktuální návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Brazílii. Ta pro změnu oživuje fenomén BRICS, tedy svého času rychle se rozvíjejících ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, které prý mohou představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
Koruna je opět plně při síle. Alespoň prozatím. Včera zpevnila vůči dolaru pod úroveň kursu 21,55, tedy na svoji vůbec nejsilnější úroveň od 22. února 2022. Česká měna je tak vůči té americké nejsilnější ještě od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Sílí díky podpůrné rétorice České národní banky. A díky předpokladu světových trhů, že nedávné euroamerické bankovní pády a otřesy donutí centrální banky v čele s tou americkou ukončit utahování své měnové politiky dříve. Přičemž zároveň nebudou až tak závažné, aby vyvolaly hlubší recesi. Budou zkrátka „tak akorát“. Což je hodně optimistický, skoro až naivní, předpoklad.
Současný guvernér ČNB Aleš Michl nás dnes podle všeho opět ujistí, že silná koruna zásadně pomáhá tlumit inflační tlaky v tuzemské ekonomice, což centrální bance umožňuje držet sazby bez změny, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním, prvním měnově-politickém zasedání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Uvedla to mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pojištění proti krachu Credit Suisse ve středu odpoledne zdražilo na krizové úrovně. Odpovídá ceně pojištění třeba americké banky Morgan Stanley v září 2008, po krachu Lehman Brothers. Tímto krachem tehdy odstartovala nejkritičtější fáze světové finanční krize let 2008 a 2009. Cenu pojištění proti pádu Credit Suisse nyní zhusta vyhánějí banky, které s ní uskutečňovaly obchody a transakce, a nyní si ve strachu a shonu pojištění kupují.
Česká koruna výrazně oslabuje kvůli strachu z pádu největší švýcarské banky, Credit Suisse, jejíž akcie dnes na burze klesly až o 25 procent. V Praze na burze padají také akcie tuzemských bank, v čele s těmi matky České spořitelny.
Česká koruna během prvních dvou měsíců letošního roku nepřetržitě posilovala a tento vývoj část finančních trhů překvapoval. Nejsilnější úrovně od počátku roku dosáhla 1. března, kdy byla vůči euru silnější o téměř 3,5 procenta a vůči americkému dolaru o tři procenta. Dělo se tak nehledě na zhoršující se fundamentální ukazatele, jako je vývoj běžného účtu platební bilance nebo rozpočtové hospodaření státu, upozorňuje ředitel Treasury v Trinity Bank Karel Růžička.
Česká koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu posílila vůči euru více než švýcarský frank, který je v čase krizí považován za „bezpečný přístav“. Dnes je euro poprvé od srpna 2008 za méně než 23,50 koruny.
Pražská burza ve čtvrtek uzavřela na nejvyšší hodnotě za téměř rok. Dařilo se i koruně. K euru je nejpevnější za téměř 15 let.
