Zajímá nás
Britská libra se ocitla ve volném pádu. Objevuje se celá řada aktuálních příčin, proč se to děje. Ale zapomíná se na hlavní důvod - hlasování o brexitu a neschopnost Britů dosáhnout alespoň stejně kvalitních smluv, jaké měli v Evropské unii.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Japonský jen je nejslabší za 32 let. Inflace přes dvě procenta je to, po čem vláda a centrální banka roky toužily. Jenže jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Centrální banka je i tak v pasti.
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Vysoké devizové rezervy České národní banky jsou skvělý nástroj, jak udržovat kurz na současné výši navzdory razantní inflaci. Potvrdili to ekonomové na konferenci Quo vadis, CZK?, kterou pořádala investiční společnost EMUN a jejíž mediálním partnerem byl byznysový server newstream.cz. Dlouhodobé držení eur však začíná mít i negativní dopady. „Koruna se kvůli tomu chová maniodepresivně a ČNB stojí velké úsilí ji kočírovat,“ uvedl jeden ze speakerů konference a přední český odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.
Švédský parlament schválil zákon umožňující členství země v NATO. Pro vstup do aliance se severská země, která byla tradičně neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Podobný zákon jako Švédsko přijali finští poslanci začátkem března.