Soumrak dolaru? Ale kdeže. To spíš eura, plyne z dat Banky pro mezinárodní platby
Rostoucí aktivita Číny na mezinárodní scéně, nedávná návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě či naopak návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně, zintenzivňují debatu i přeskupování geopolitických sil. Tu podtrhuje i aktuální návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Brazílii. Ta pro změnu oživuje fenomén BRICS, tedy svého času rychle se rozvíjejících ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, které prý mohou představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
Přijde dolar o toto své postavení? V příštích desetiletích stěží. K žádné de-dolarizaci totiž nedochází. To spíše k de-eurizaci. Může z toho ovšem i tak těžit bitcoin a některé další kryptoměny.
Z šetření, které provádí basilejská Banka pro mezinárodní platby každé tři roky, plyne, že podíl dolaru na mezinárodních devizových obchodech se stále pohybuje kolem 90 procent (viz graf níže). Je tudíž výše než třeba po celá 90. léta, která navíc pro USA z valné většiny představovala makroekonomicky daleko úspěšnější dekádu, než byly ty následující.
Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. února 2022) až do včerejšího večera posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.
Koruna je evropský šampion. Vylepšila 15letý rekord k euru, jako jediná od invaze posílila vůči dolaru, euru i franku
Money
Úpadek dolaru? Tak to určitě ne
Podíl čínské měny na globálních devizových obchodech sice roste, ale je stále titěrný, ani ne desetinový. Své postavení ve světě ovšem ztrácí euro. V polovině 90. letech měny zemí dnešní eurozóny měly podíl na globálních devizových transakcích takřka 50procentní. Nyní už je to jen 30 procent.
Důvodem je to, že ač růstem zadlužení a „tiskem peněz“ sice dochází k znehodnocování dolaru, euro znehodnocuje ještě rychleji. Rychleji proto, že málokteré zemi eurozóny euro vlastně vyhovuje. Pro jižní křídlo je příliš silné, z hlediska třeba Německa zase příliš slabé, tedy slabší, než by byla marka. Německá exportní mašina tak trvale získává doping v podobě relativně slabé měny, což ovšem dlouhodobě podvazuje inovativnost největší evropské ekonomiky, takže klesá její konkurenceschopnost ve světě. Například čínské automobilky už tuší slabost německého autoprůmyslu, pročež tam nyní podnikají mohutný vpád.
Česká koruna, která se v minulých dnech dostala na patnáctileté maximum pod hranici 23,25 CZK/EUR, by mohla v příštích měsících dále posílit. Shodli se na tom analytici. Česká měna by podle nich mohla zpevnit i pod 23 korun za euro. Její oslabení očekávají až po snížení úrokových sazeb České národní banky, tedy někdy ve druhém pololetí.
Analytici: Silná koruna míří k prolomení historických maxim vůči dolaru i euru
Trhy
Přitom Německo do značné míry živí a financuje stále předluženější a již jen poměrně málo produktivní, demograficky přestárlé jižní křídlo eurozóny v čele s Itálií. To donekonečna nepůjde. Notabene když právě Německo ztrácí na globální konkurenceschopnosti, a to i v důsledku ambiciózních zelených politik EU a nejnověji odstřižením od poměrně levného ruského plynu a současně ideologicky motivovaným vypínáním jaderných elektráren.
Dokonce i podíl britské libry na mezinárodních devizových obchodech vykazuje vyšší stabilitu než podíl eura, a to navzdory brexitu.
Ale euro to má nahnuté
Kdepak, sesazení dolaru ze světového devizového trůnu se nejspíše nedožijeme. Budeme ale zřejmě svědky dalšího úpadku eura. V příštích letech a desetiletích si sice dolar své postavení udrží, ale jeho znehodnocování může probíhat ještě rychleji než doposud, neboť s úpadkem eura prakticky nebude alternativy.
Proto může růst role kryptoměn v čele s bitcoinem, a to zejména coby uchovatele hodnoty. Je třeba ovšem počítat s tím, že právě proto bude „strážcům dolaru“ tedy hlavně vládě a centrální bance USA krypto – bitcoin zejména – stále větším trnem v oku.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
