Zajímá nás
Kurz japonské měny ve čtvrtek na devizových trzích poprvé od roku 1990 spadl na 150 jenů za dolar. To je psychologická hranice, která by podle analytiků mohla úřady donutit jednat.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Koruna posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si ve srovnání se středečním závěrem připsala sedm haléřů na 24,59 koruny za euro, vůči dolaru pak 26 haléřů na 24,08 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Japonský jen je nejslabší za 32 let. Inflace přes dvě procenta je to, po čem vláda a centrální banka roky toužily. Jenže jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Centrální banka je i tak v pasti.
Prudké zpevňování americké měny, jehož jsme poslední dobou svědky, začíná být pro svět vážným problémem. Vrací dokonce v úvahách mnohé do roku 1985. Tehdy se v newyorském hotelu Plaza ministři financí vedoucích světových ekonomik – USA, Velké Británie, Japonska, Západního Německa a Francie – dohodli na koordinované akci za účelem oslabení dolaru.
