Zpomalení prodejů, prudce rostoucí ceny vstupů a zdražující se financování bude i nadále dopadat na realitní trh. Už tak nedostatečnou nabídku nových bytů v příštím roce zřejmě ovlivní i pozastavení některých developerských projektů. O prvních kandidátech se nyní rozhoduje.
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Podle předních zpravodajských agentur se předpokládá, že opět zvýší své úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úrok Fedu by tak stoupl do rozpětí tři až 3,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 14 let. Kvůli rostoucím úrokovým sazbám ve Spojených státech sílí obavy, že americká ekonomika vstoupí do recese.
Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Německá inflace vzrostla na 7,9 procenta. Řemeslníci a živnostníci jsou skoro na dně, varuje šéf Ústředního svazu německých řemesel (ZDH) Hans Peter Wollseifer. Německá ekonomika se přitom i podle zástupců vlády blíží ke stagnaci a zřejmě i k recesi, což sebou přináší i stále vyšší počet firemních insolvencí.
Letiště po celé Evropě se potýkají s nedostatkem personálu. Kvůli tomu cestující často čelí neúměrně dlouhým frontám, zpoždění letů a dalších nepříjemností. Podle agentury Bloomberg za problémem stojí neschopnost vedení letišť efektivně najímat mladé zaměstnance. Těch je přitom na pracovním trhu dostatek, jen často volí jinou práci.
Svět upadá do éry politických a ekonomických otřesů podobných těm ze 70. let minulého století. Dopady na energetické trhy ale mohou být na rozdíl od situace před půl stoletím mnohem horší a trvalejší, popsal pro CNBC přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu.
Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět 18 procent firem, řekl Dlouhý novinářům.
Varšavský akciový index WIG20 míří v srpnu k 11procentnímu poklesu, což je největší pokles mezi 92 hlavními globálními ukazateli akcií sledovanými agenturou Bloomberg. Po srpnovém výprodeji jsou polské akcie letos nejvíce postiženými na světě, což ukazuje jejich zranitelnost vůči evropské energetické krizi a také obavy z dalších vládních intervencí, napsal Bloomberg.
Evropské ceny energií dnes výrazně klesají na základě náznaků, že Evropská unie zvyšuje úsilí jak zmírnit energetickou krizi, která by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
