Spousta západních firem nadále pokračuje ve svém podnikání na území Ruska. A to i více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině. Bylo by velmi snadné šmahem všechny označit za proruské kolaboranty, kteří nadřazují zisk správné věci. Věc je však mnohem složitější, než si mnozí myslí. A to zejména v případě bank, jejichž radikální odchod ze země by Rusku zbytečně pomohl.
EU volby jsou důležité, ovlivňují politické mantinely, ve kterých bruselská evropská politika v dalším období pojede. Výzev je spousta a složitých, ekonomických, sociálních i geopolitických, nebo řešit rozšíření unie o nové členy. Do toho se přidává nervozita z možného návratu Trumpa a spolupráce s USA, a krátkodobě třeba už v červenci, jak bude EU předsednicky řídit Orbán.
V neděli jsem byl diskutovat v Otázkách Václava Moravce s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. A o čem by se tedy mělo po těchto Otázkách mluvit? No, ideálně o reformě antimonopolního úřadu. Jak z něj udělat respektovaného a moderního regulátora hospodářské soutěže pro 21. století, jak efektivně regulovat přirozenou chamtivost v dnešním dynamickém byznysu, jak zajistit efektivní přezkum veřejných zakázek.
Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Antisystémová, či jinak vyhrocená politická uskupení podle odhadů mají výrazně posílit v příštím Evropském parlamentu, který vzejde z červnových voleb. Nyní se uzavřely české kandidátky. A při pohledu na tu třicítku koalic, stran a hnutí by byl skoro zázrak, kdyby se původní předpovědi nenaplnily. O antihlasy totiž usiluje valná většina z kandidujících stran.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Český průmysl podvazují vysoké úroky a také slabá německá a čínská poptávka. Stejně tak útoky jemenských povstalců v Rudém moři nebo třeba nadprůměrně teplé počasí, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lidovecké ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje rozšíření zákazu maloobchodního prodeje na všechny svátky. Činí tak zřejmě v duchu hesla „nejlepší obrana je útok“. Dva z poslanců pětikoaličního partnera lidovců, ODS, totiž žádají, aby se naopak obchody ve vybrané sváteční dny otevřely.
Státní podnik Diamo plánuje těžbu plynu problematickou metodou frakování na území bývalého dolu Frenštát na okraji Beskyd, zasahující i do místní CHKO. Debata o potřebě plynu minimálně jako dočasný zdroj pro energetiku a využívání domácích zdrojů surovin je vždy složitá, jde o velký byznys a mocné zájmy. Co se nyní děje v Diamu je ale alarmující, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Za katastrofální sázku na elektromobily padá hlava šéfa jedné z největších autopůjčoven světa, Hertzu. Stephen Scherr, bankéř s třicetiletou profesní dráhou u Goldman Sachs přes svůj zkušený věk podlehl zelené ideologii a coby novopečený šéf Hertzu nakoupil do jeho flotily desetitisíce elektrovozů. Jenže o elektroauta není zájem, vykazují vysoké náklady amortizace a též jejich opravy jsou drahé. Hertz se proto desetitisíců vozů zase zbavuje, s obrovskou ztrátou, jež láme Scherrův vaz.
Je to přesně rok, 28. ledna roku 2023, kdy Petr Pavel vyhrál prezidentské volby. A stal se čtvrtým českým prezidentem od listopadu 1989. Pro připomenutí, v souboji s Andrejem Babišem získal 3,4 miliony hlasů, o milion víc, než kolik lidí hlasovalo pro Babiše.
