Japonci vyrážejí k záhadnému měsíci Marsu. Poprvé chtějí přivézt jeho půdu na Zemi
Japonsko se chystá vyslat k Marsu misi, která má vůbec poprvé dopravit na Zemi vzorky z jeho měsíce Phobos. Pětiletý projekt MMX má pomoci rozluštit, jak oba marsovské měsíce vznikly, zda obsahují materiál pocházející přímo z Marsu a jestli by jednou mohly posloužit jako základna pro pilotované výpravy k rudé planetě. Start na raketě H3 je plánován na úterý a návrat vzorků na Zemi na rok 2031.
Japonská vesmírná agentura JAXA se chystá k jednomu z nejambicióznějších projektů své historie. V úterý chce na nové raketě H3 vyslat sondu MMX, Martian Moons eXploration, která se vydá k Phobosu, většímu ze dvou měsíců Marsu. Cílem je poprvé v historii odebrat z jeho povrchu vzorky a dopravit je zpět na Zemi. Mise potrvá přibližně pět let a podle vědců může přinést odpověď na otázku, jak Phobos a menší Deimos vznikly a zda jejich materiál může nést stopy dávné historie samotného Marsu.
#MMX launches tomorrow at 19:41:03UTC https://t.co/Y2dgGYwRG2
— CNSPACE (@CNSpaceflight) October 18, 2026
„Navzdory svému potenciálnímu významu nebyly měsíce Marsu nikdy důkladně prozkoumány,“ uvedl vedoucí projektu Jasuhiro Kawakacu. Označil je za jedny z „nejdůležitějších dosud nezdolaných hor ve sluneční soustavě“. Japonsko vede mezinárodní misi, na níž se podílejí také NASA, Evropská kosmická agentura a další partneři. Od 60. let přitom k Marsu zamířily desítky sond, jeho dva malé měsíce však zůstávají do značné míry záhadou a několik ruských pokusů o přistání na Phobosu skončilo neúspěchem.
SpaceX má za sebou zásadní milník. Její obří Starship se při čtrnáctém testovacím letu poprvé dostala na oběžnou dráhu. Právě na této raketě firma staví další rozvoj Starlinku, návrat astronautů na Měsíc i budoucí plány s umělou inteligencí ve vesmíru. K úspěšnému letu pogratuloval SpaceX také šéf NASA Jared Isaacman. Vstup na oběžnou dráhu podle něj proběhl bezpečně a spořádaně. 
Starship poprvé dosáhl oběžné dráhy. SpaceX slaví zásadní milník
Zprávy z firem
Vznikly po srážce s Marsem, nebo přiletěly odjinud?
Jednou z hlavních otázek je samotný původ obou měsíců. Část vědců se domnívá, že nepravidelná tělesa posetá krátery mohou být zbytky materiálu vzniklého po srážce Marsu s velkým vesmírným objektem. Podle jiné teorie jde o asteroidy, které Mars svou gravitací zachytil. JAXA věří, že analýza půdy z Phobosu může dát poměrně jednoznačnou odpověď. „Analýzou vzorků půdy můžeme téměř jistě dospět k závěru,“ uvedl hlavní vědecký pracovník mise Kijoši Kuramoto.
Phobos je široký zhruba 27 kilometrů a obíhá Mars ve vzdálenosti přibližně 6000 kilometrů, přičemž planetu oběhne třikrát denně. Vědci si jej pro odběr vzorků vybrali mimo jiné proto, že leží blíže k Marsu než Deimos a může obsahovat více materiálu pocházejícího z rudé planety. JAXA odhaduje, že asi 0,1 procenta získaného materiálu by mohlo pocházet přímo z Marsu. Mise zároveň proletí kolem Deimosu a bude jej pozorovat, protože oba měsíce pravděpodobně sdílejí společný původ.
K Marsu poletí stovky milionů kilometrů
Mars je od Země při největším přiblížení vzdálen asi 55 milionů kilometrů, skutečná dráha sondy ale bude podle Kawakacua dlouhá přibližně 500 až 600 milionů kilometrů. K oblasti Marsu má MMX dorazit kolem srpna 2027 a následně stráví přibližně tři roky průzkumem Phobosu, odběrem dat a přípravou na získání vzorků. Zpět k Zemi se má vydat tak, aby se návrat uskutečnil v roce 2031.
Sonda se skládá ze tří modulů určených pro pohon, průzkum a návrat. Na Zemi se nakonec vrátí pouze poslední z nich se vzorky. MMX ponese celkem 13 vědeckých přístrojů, mimo jiné zařízení NASA pro odběr vzorků, přístroj pro měření gama záření, komunikační zařízení ESA pro hluboký vesmír a japonský monitor radiace. Data z něj mohou být důležitá i pro budoucí pilotované výpravy k Marsu.
Idefix připraví půdu pro přistání
Ještě před hlavní sondou má na Phobosu přistát francouzsko-německé vozítko Idefix. Během přibližně stodenní mise kolem roku 2029 bude zkoumat povrch a pomůže vybrat relativně rovné a bezpečné místo pro následné přistání MMX. Vozítko je vybaveno koly uzpůsobenými velmi nízké gravitaci a dokáže se samo narovnat, pokud by se převrátilo. Pohybovat se má velmi pomalu, podle JAXA doslova „hlemýždím tempem“.
Samotný odběr vzorků má proběhnout při dvou přistáních. JAXA chce získat nejméně deset gramů půdy. Americký systém pomocí stlačeného plynu zvedne prach z povrchu do sběrné nádoby, zatímco japonská metoda odebere materiál z hloubky přibližně dvou centimetrů. Kombinace vzorků z více míst má zvýšit šanci, že se podaří zachytit i případné částice pocházející přímo z Marsu, včetně potenciálních stop dávného mikrobiálního života.
I slowed JAXA's 20x animation of the #MMX IDEFIX rover deployment down to 1x real time so you can see just how weak Phobos gravity is (~1/1,700th of Earth). https://t.co/uhZvQzUrmj
— CNSPACE (@CNSpaceflight) October 19, 2026
Přistání nebude jednoduché. Phobos má jen zhruba jednu dvoutisícinu zemské gravitace, takže hrozí, že se sonda při dosednutí odrazí od povrchu. Průzkumný modul proto dostane čtyřnohé přistávací zařízení s tlumiči nárazů. Odebrané vzorky následně poputují v tepelně chráněné kapsli zpět k Zemi. Ta má po průletu atmosférou přistát v Austrálii a následně bude převezena do Japonska.
Phobos jako mezistanice pro lidi na Mars?
Výsledky mise nemají sloužit jen k objasnění minulosti. Podle Kawakacua mohou získaná data pomoci také při úvahách, zda by některý z měsíců Marsu mohl v budoucnu posloužit jako základna pro pilotované mise k planetě. Spojené státy, Čína a další země už o vyslání astronautů na Mars uvažují a právě malý měsíc s nízkou gravitací by mohl v takovém scénáři hrát důležitou roli.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
