Každý investor v Česku by měl vědět, jak je jeho investice chráněna pro případ, že by jeho obchodník s cennými papíry měl potíže, nebo dokonce zkrachoval. Ruku na srdce, kolik drobných investorů u nás o tom ale vůbec něco tuší, i když by to vědět měli? Připomeňme si proto, do jaké míry jsou vaše investice chráněné nejen v Česku, ale třeba i při investování přes Revolut.
Spořicí účty v Česku ztrácejí svůj dávný lesk. Jejich sazby klesají po desetinkách každý měsíc v téměř všech tuzemských bankách. Ačkoliv je i dnes stále možné získat čtyřprocentní sazbu, má to vždy velký háček v podmínkách, které musíte splnit. Podívejte se, které spořicí účty vám aktuálně zhodnotí vaši finanční rezervu nejlépe, a kde vám ji dají navíc i bez investování.
Obchodníky s kryptoaktivy čekají nové povinnosti. Nově už i v Česku platí zákon, který jejich fungování upravuje a nastavuje obdobná pravidla jako pro jiná aktiva. Stát tím konečně dává najevo, že i kryptoaktiva mají své místo na finančním trhu a že je třeba chránit spotřebitele před nekalými obchodníky a danit i tyto investice. Investiční riziko však zůstává i nadále na každém investorovi. Přečtěte si, jaké změny novela přináší a jak se orientovat na rostoucím trhu kryptoaktiv.
Za investory se již považuje 41 procent Čechů, před rokem to bylo 39 procent. Vzrostl i podíl těch, kteří jsou odhodlaní s investováním začít, a to meziročně z 23 na 29 procent. Výrazně ubylo těch, kdo investování zcela odmítají ve prospěch těch, jež zvažují, že začnou. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh (AKAT) potřetí uskutečnila agentura Perfect Crowd mezi 1114 respondenty.
Češi nadále preferují investice do nemovitostí, 77 procent považuje vlastnictví domu či bytu za nejzajímavější investiční možnost. Druhé místo obsadilo vlastnictví pozemku se 70 procenty, následuje spořicí účet s 53 procenty a investice do drahých kovů se 48 procenty. Vyplývá to z prosincového Barometru spoření agentury IBRS pro společnost Golden Gate.
Na investování do konce roku už moc času nezbývá. Avšak stále není pozdě. Zeptali jsme se proto investičních expertů z tuzemských bank na to, co letos podle nich nejvíce ovlivnilo svět investic v roce 2024 a kam má případně smysl ještě letos investovat.
Zatímco si čeští investoři v uplynulé dekádě zkoušeli štěstí na korporátních dluhopisech, zkoušejí nyní jejich globální kolegové sázet na podobně nejisté investiční nástroje. Do strukturovaných dluhových nástrojů poslali letos nejvíc peněz od roku 2007, přitom právě tyto nepříliš průhledné investice se staly jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Odborníci uklidňují, že riziko zatím není systémové, připomíná list The Financial Times.
Akciové fondy od začátku roku do konce listopadu vynesly 17,3 procenta, dluhopisové fondy 4,1 procenta a smíšené fondy 9,3 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. Fondy byly převážně v plusu i za celý rok 2023.
Budoucnost důchodů v Česku vyžaduje jak aktivní zapojení občanů, tak reformy ze strany státu. „Kombinace systémových změn a odpovědného individuálního přístupu je cestou, jak zajistit důstojné stáří i příštím generacím,“ píše ve svém komentáři analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.
Narazila jsem na studii, podle níž se většina finančních návyků utváří do sedmi let věku dítěte. Udivilo mě to. Většina z nás si asi ani nepamatuje, jestli se s námi o penězích naši rodiče v tak útlém věku vůbec bavili. Pokud ano, tak asi velmi málo: podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) se rodiče nejčastěji začínají s dětmi o penězích bavit až po jejich sedmých narozeninách.
Investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta ve třetím čtvrtletí pokračovala v prodeji akcií. Její hotovost se tak vyšplhala na rekordních 325,2 miliardy dolarů (zhruba 7,6 bilionu korun). Firma podle dnešní zprávy přikročila mimo jiné k dalšímu snížení svého podílu v technologické společnosti Apple, napsala agentura Reuters. Buffett patří mezi nejbohatší lidi světa a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
