Reciproční cla, která se chystá zavést administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, sníží export z Německa do Spojených států o méně než tři procenta. Uvedl to německý institut Ifo, který vzal v úvahu dorovnání amerických cel na úroveň cel obchodních partnerů Spojených států u každého zboží. Pokud by Evropská unie nepřistoupila k žádným protiopatřením, export z Německa by klesl o 2,4 procenta.

„Potenciálně se to dotkne více než poloviny veškerého německého exportu do Spojených států,“ uvedla expertka Ifo na mezinárodní obchod Lisandra Flachová. „Dopad recipročních cel by však byl pro Německo výrazně nižší než při plošném zvýšení amerických cel o 20 procent,“ dodává. List The Washington Post v úterý s odkazem na zdroje napsal, že právě o 20procentním clu Trumpova administrativa uvažuje.

Reciproční clo reaguje na vyšší celní poplatek v jiné zemi. Pokud tedy například Evropská unie zatěžuje dovoz osobních aut z USA desetiprocentním clem, ale Spojené státy dovoz aut z EU clem pouze 2,5 procenta, pak by americké reciproční clo činilo 7,5 procenta, aby se Američané dostali na unijních deset procent a srovnali obchodní podmínky. Některé státy už navrhly, že jsou ochotny jednat o snížení svých cel, aby se americkým recipročním clům vyhnuly.

Statistický úřad Eurostat v úterý zveřejnil statistiku vývozu a dovozu aut za loňský rok. Čísla ukázala, že nejvíce aut z EU směřuje právě do Spojených států, loni to bylo v hodnotě 38,9 miliardy eur (zhruba 970 miliard korun). Naopak z USA se dovezla do EU auta v hodnotě 8,4 miliardy eur (zhruba 209 miliard korun).

Flachová upozorňuje, že rozdíl v celních poplatcích mezi Spojenými státy a Evropskou unií je relativně malý, činí 0,5 procentního bodu. Tím vysvětluje i nízký dopad na německý export. Podle dřívějších simulací institutu ifo by export z Německa do USA klesl zhruba o 15 procent v případě, že by Spojené státy zavedly 60procentní clo na dovoz z Číny a 20procentní clo na dovoz ze zbytku světa včetně EU. O 60 procentech v případě Číny Trump v minulosti také mluvil.

Geopolitika přepisuje pravidla mezinárdního obchodu

Bez ohledu na ekonomické dopady považuje Flachová novou celní politiku amerického prezidenta za vysoce problematickou. „Plánované zvýšení cel je bodem obratu a je frontálním útokem na globální ekonomický řád založený na pravidlech. V praxi podkopává téměř 80 let multilateralismu,“ říká expertka Ifo.

Pokud by se Evropské unii prostřednictvím jednání podařilo snížit vzájemná cla rovnoměrně na obou stranách, mělo by to podle simulací pozitivní dopady. „Pokud by EU vyjednala plně reciproční cla se Spojenými státy a Trump souhlasil s odpovídajícím snížením cel, německá přidaná hodnota by se zvýšila,“ domnívá se Flachová. „Naše zjištění podtrhují důležitou roli vyjednávání při odvracení zhoubných účinků obchodní války,“ dodala.

Výpočty jsou založeny na obchodním modelu ifo, který zohledňuje tarifní i netarifní překážky v mezinárodním obchodě. Pokrývá více než 141 zemí a 65 ekonomických sektorů, které tvoří více než 90 procent celosvětové přidané hodnoty. Simulace navíc využívají komplexní celní informace na úrovni produktů k výpočtu rozdílů ve clech mezi USA a jejich obchodními partnery.

Trump se chystá sérii recipročních cel oznámil dnes v 16:00 místního času (22:00 SELČ) v Růžové zahradě Bílého domu. Dnešek Trump nazval dnem osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla. Peníze z vyšších cel hodlá částečně použít na snížení daní Američanům.