Americká cla mohou zpomalit český hospodářský růst, není ale pravděpodobné, že by způsobila také rychlejší růst spotřebitelských cen. Riziko takzvané stagflace, tedy hospodářské stagnace za zvýšené inflace, panuje především ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading. Za nízké považuje riziko inflace v Česku kvůli americkým clům i ministerstvo financí.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Investoři do státních dluhopisů zažívají aktuálně jízdu na horské dráze. Může za to volatilní geopolitický vývoj především ve Spojených státech. Ten ale ovlivňuje i zbytek světa a Evropu především. Německé dluhopisy investorům nesou o 15 procent více než před měsícem.
Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 procenta HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,5 procenta. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).
Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Česká ekonomika loni koncem roku rostla nečekaně rychle, „nakoply“ ji Vánoce a související nákupy domácností
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí.
