Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
Meziroční růst HDP podpořily podle statistiků nárůst výdajů na konečnou spotřebu o 2,3 procenta a nárůst stavu zásob o 13,6 miliardy korun.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.
Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.
Čtyři roky růstu? Tak to Česko rozhodně neprožilo. Vidíme to na datech o vývoji ekonomiky, nově se to ukazuje také při komplexnějším pohledu, který sestavuje Warsaw Enterprise Institute do svého indexu Bohatství národů. Inspiruje se v něm myšlenkami zakladatele kapitalismu Adama Smithe a vedle tvrdých ekonomických údajů tak sleduje například vývoj infrastruktury, vzdělanosti nebo stavu životního prostředí. Češi se za čtyři roky propadli o osm míst ze 13. na 21. příčku ze sledovaných 40 zemí světa.
Donald Trump tento týden dovršil sto dní ve funkci prezidenta USA a končí mu příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad věřil, že ji uskuteční. Avšak hájení končí a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém dnešním odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českéhoo statistického úřadu (ČSÚ). Výsledek analytiky nezarmoutil, ale ani nepotěšil. Očekávali jej.
Pouze 17 procent firem očekává zlepšení, každá druhá společnost předpokládá stagnaci a téměř třetina dokonce další klesající trend, vyplývá z průzkumu mezi 130 firmami z česko-německé hospodářské sféry. Zotavení ekonomiky zpomaluje klesající investice a nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Číst více
