Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Investoři do státních dluhopisů zažívají aktuálně jízdu na horské dráze. Může za to volatilní geopolitický vývoj především ve Spojených státech. Ten ale ovlivňuje i zbytek světa a Evropu především. Německé dluhopisy investorům nesou o 15 procent více než před měsícem.
Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 procenta HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Americký dolar 💰💰💰 posiluje vůči euru i dalším světovým měnám, za celý týden však vykazuje pokles. Finanční trhy posuzují možné dopady konfliktu na Blízkém východě na měnovou politiku centrálních bank. Jednotná evropská měna vůči dolaru v pátek ztrácela proti čtvrtečnímu závěru zhruba čtvrt procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1560 dolaru.
Severoatlantická aliance uvedla, že upravuje podobu své 🪖🪖🪖 mise v Iráku. Reagovala tak na zprávy, že aliační země začaly stahovat vojáky z Iráku kvůli pokračující válce USA a Izraele s Íránem. Podle agentury AP stahuje NATO bezpečnostní poradní misi kvůli íránským útokům. Polský ministr obrany mezitím na síti X uvedl, že Polsko z Iráku evakuovalo své vojáky.
Ministerstvo obrany obnovilo spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu. České televizi řekl náměstek ministra obrany Roman Vích (SPD). Minulá vláda přerušení spolupráce zdůvodňovala mimo jiné netransparentním hospodařením svazu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na dnešních 18:00 jednání Bezpečnostní rady státu kvůli případu požáru v průmyslové hale v Pardubicích. Informoval o tom na síti X.
Kabinová lanovka na Sněžku v uplynulé zimní sezoně, tedy od loňského října zhruba do poloviny března, přepravila přes 83 700 cestujících, což je meziročně o 12 procent méně. Důvodem bylo nepříznivé počasí zejména v prosinci a únoru a nepříznivé povětrnostní podmínky po celou zimu.
Francouzské námořnictvo ve Středomoří nalodilo na loď patřící do ruské stínové flotily. Na síti X to napsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. Dnes to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
