Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v loňském třetím čtvrtletí 48 116 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,3 procenta, meziročně o 3,5 procenta. Klesla naopak míra úspor domácností, a to na 18,8 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Podle reakcí analytiků míří celoroční údaj k jednomu procentu.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Hrubý domácí produkt České republiky se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. Ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Podle dnes zveřejněných údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ČR (oficiálně dluh ústředních vládních institucí) na konci třetího čtvrtletí 3,334 bilionu korun a byl tak o 219 miliard vyšší než před rokem.
Hrubý domácí produkt (HDP) Číny ve třetím letošním čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,6 procenta. Uvedl to čínský statistický úřad. Výkon ekonomiky tak mírně překonal očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří předpovídali meziroční růst o 4,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí se hospodářství meziročně zvýšilo o 4,7 procenta.
Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.
