Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru klesla nejníže od loňského února. Z dlouhodobého hlediska vykazuje stále podprůměrnou úroveň, když činí 96,6 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2024. Ukazují to čerstvá data statistiků.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Mezinárodní ratingová agentura Fitch zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Rakouska na negativní ze stabilního. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni AA+. Zhoršení výhledu nicméně naznačuje, že v budoucnosti by Fitch mohla ratingovou známku Rakouska snížit.
Podle zprávy budou hlavní centrální banky v letošním roce pravděpodobně dále snižovat úrokové sazby, protože inflační tlaky se zmírňují.
Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump totiž v úterý potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 procent HDP. Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického. I to Trump zřejmě testuje.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v loňském třetím čtvrtletí 48 116 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,3 procenta, meziročně o 3,5 procenta. Klesla naopak míra úspor domácností, a to na 18,8 procenta.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Česká ekonomika v příštím roce zrychlí svůj růst ke dvěma procentům, když ji nadále potáhne zejména spotřeba domácností. Inflace zůstane na podobné úrovni jako letos, a protože růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně naroste, nadále ale bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Zvolený americký prezident Donald Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP. Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován.
