Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se po poklesu o 0,5 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil v prvním letošním kvartálu proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, uvedl Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné výsledky z konce dubna. Návrat k růstu označila šéfka statistického úřadu Ruth Brandová za dobré znamení.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 0,4 procenta. Předpověděl to dnes ve svém jarním výhledu pro světovou ekonomiku Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza pro Českou republiku je výrazně pesimističtější než dřívější odhady MMF i než výhled českého ministerstva financí.
Čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 5,3 procenta a předčil tak očekávání, uvedla s odvoláním na čínské statistiky agentura AFP.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, aby se v příštím roce už neuplatňovala. Ministr to ve středu řekl novinářům při představení nové makroekonomické prognózy ministerstva.
Lidovecké ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje rozšíření zákazu maloobchodního prodeje na všechny svátky. Činí tak zřejmě v duchu hesla „nejlepší obrana je útok“. Dva z poslanců pětikoaličního partnera lidovců, ODS, totiž žádají, aby se naopak obchody ve vybrané sváteční dny otevřely.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Evropa i Česko kvůli ideologii Green Dealu a neschopnosti vlád fatálně zanedbaly rozvoj energetické sítě. To nás dostihne, ceny opět porostou, říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a bývalý šéf České spořitelny. Přestože nyní inflace po dvou letech v Česku klesla, není to konec, příští roky budou turbulentní. Kysilka tvrdí, že je optimista. Že Evropa se dočká lepších časů. Nejdřív si však podle něj bude muset „sednout na zadek“, projít hlubokou ekonomickou krizí. Ke které ji prý vedou současné elity, zaslepené ekologickou a energetickou ideologií. „Neumíme vytěžit zlato, které se skrývá v krizích,“ tvrdí. Jednou takovou „nevytěženou“ krizí by podle něj covid. „U covidu byla prvotní opatrnost na místě, ale po poznání, o co jde, se měl svět znovu otevřít, chránit ohrožené skupiny a zabránit zločinnému spolčení farmaceutického byznysu a vlád.“
Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se myslelo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.
Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
Výkon německého hospodářství se sotva drží na úrovni před pandemií. Nepříliš růžové vyhlídky německé ekonomiky s obavami sledují i české podniky, které byznys s Němci živí.
Míra inflace v eurozóně v říjnu zpomalila 📉 na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Míra inflace se tak přiblížila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Brusel chce zapojit on-line platformy do boje proti hybridním hrozbám. Google či Meta Platforms by do budoucna mohly mít povinnost odhalovat a řešit hybridní hrozby v Evropě. Vyplývá to z návrhu Evropské komise (EK), do kterého nahlédla agentura Reuters. Podrobnosti iniciativy nazvané Evropský demokratický štít by měla unijní exekutiva zveřejnit v polovině listopadu.
