Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Za zlepšením prognózy podle fondu stojí příznivější hospodářské vyhlídky ve Spojených státech a v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.
Rok 2023 měl být z investičního hlediska problematický. Nakonec se ale podařilo vyhnout se řadě nástrah a pro investory nakonec byl velmi štědrý. Jen sedm technologických akcií známých jako Magnificent 7 přinesly výnos 70 procent. Rok 2024 by přitom mohl být ještě lepší. „Loni rostly zejména technologické akcie. Letos by se k nim mohly přidat i akcie další. Zároveň si nemyslím, že by ty technologické měly nějak razantně propadnout,“ uvedl na konferenci Investiční výhledy 2024 pořádané společností EMUN makroekonomický analytik PPF Banky Ľuboš Mokráš. Navíc inflace by podle všeho měla klesnout k cíli centrálních bank.
Čínská ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což je sice v souladu s cílem Pekingu, ale o desetinu procentního bodu zaostává za očekáváním analytiků, píší světové agentury s odvoláním na oficiální čínská data. V předchozím tříměsíčním období činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 4,9 procenta. Mezičtvrtletně růst HDP v posledním trimestru zvolnil na jedno procento z revidovaného tempa 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Oznámila to na základě prvního odhadu šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí.
Nálada v německém automobilovém průmyslu, který je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v zemi, se v listopadu dál zhoršila. Ukázal to dnes průzkum hospodářského institutu Ifo.
Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta.
V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko je tak na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent). Vede si ale nejlépe ze zemí Visegrádské čtyřky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
