Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí. Komentuje aktuální statistiku Světové banky ekonom Lukáš Kovanda.
Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí.
Nálada v německém automobilovém průmyslu, který je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v zemi, se v listopadu dál zhoršila. Ukázal to dnes průzkum hospodářského institutu Ifo.
Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta.
V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko je tak na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent). Vede si ale nejlépe ze zemí Visegrádské čtyřky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
Loňský rok jednoznačně potvrdil postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle rozsahu odtoku bohatství.
V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
