Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, respektive o sedm bilionů dolarů (asi 155 bilionů korun). Uvádí to zpráva společnosti Moody's Analytics. Při aktuálním tempu ale vyrovnání rozdílů potrvá podle ní 132 let.
Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
Ukrajinská ekonomika se následkem války propadla v roce 2022 o 33 procent, měřeno meziročně v reálném HDP. Celkové válečné škody přesahují 136 miliardy dolarů. Ruský způsob válčení vedl k tomu, že nejvíce škod je na bytové zástavbě civilního obyvatelstva. Ukrajině se ale daří financovat obranu své země. Od vypuknutí války si zajistila 51 miliard dolarů v podobě dluhopisů, půjček a grantů, upozorňuje hlavní ekonom Roklen Holdingu Pavel Peterka.
Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
Slovenská ekonomika loni v posledním čtvrtletí podle předběžného odhadu udržela tempo mezičtvrtletního růstu na 0,3 procenta, stejného výsledku po revizi údajů dosáhla i v předchozích třech kvartálech. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zpomalilo na 1,1 procenta z 1,4 procenta ve třetím čtvrtletí, a dostalo se tak na nejnižší loňskou hodnotu.
Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
S blížícím se jarem bude růst tlak na zpomalení inflace, protože ceny energií a pohonných hmot se budou meziročně srovnávat s historicky nejvyššími cenami. V odhadech, o jak razantní zpomalení půjde, se ale analytici liší.
Česká bankovní asociace (ČBA) letos očekává hospodářskou stagnaci, hrubý domácí produkt vzroste o 0,1 procenta. Česko by se mělo k hospodářskému růstu vrátit příští rok, kdy ekonomika poroste o 2,7 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. Asociace je optimističtější než ministerstvo financí i Česká národní banka (ČNB), které letos očekávají hospodářský pokles.
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
Průměrný kurz koruny pro letošní rok Česká národní banka očekává na úrovni 24,50 koruny za euro. Je připravena ji podpořit intervencemi, zopakoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Kanadský premiér Mark Carney se dnes v Bílém domě poprvé 🤝 setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ještě před schůzkou tvrdě napadl Kanadu na sociální síti a po boku Carneyho před novináři pak označil společnou hranici obou zemí za umělou linii. Carney vzápětí uvedl, že Kanada není a nikdy nebude na prodej.
