Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení čerstvých údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle analytiků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP).
Německá ekonomika zakončila rok 2023 v červených číslech. Letos by se podle odhadů měla z recese vymanit. Poroste ale jen málo.
Indonésie se jako čtvrtá nejlidnatější země světa dlouhodobě pohybuje pod hranicí svých možností. Potřebuje zbohatnout dřív, než její populace zestárne. A čas se krátí, píše americký deník The Wall street Journal (WSJ).
Lednová inflace v Česku byla nečekaně nízká. Žádný z tuzemských analytiků, ani sama Česká národní banka, nečekal, že bude činit meziročně jen 2,3 procenta. Většinově se expertní odhady pohybovaly kolem úrovně tří procent. Nízká lednová inflace představuje pozitivní signál pro celý letošní rok. Průměrná celoroční inflace, kterou ta lednová celkem výrazně spoluurčuje, by tak letos měla vykázat pouze úroveň 2,4 procenta, což je takřka pětkrát nižší hodnota než ta loňská, čítající 10,7 procenta.
Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta. Zhoršený výhled pro českou ekonomiku představila i Evropská komise.
Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce, uvedla japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Postupné oživení reálných nákupů, které je patrné už od loňského listopadu dává tušit, že více než dvouletý negativní trend omezování domácností už končí. Začal s rostoucí inflací likvidující kupní sílu obyvatel a také s poklesem inflace končí.
Se zajímavou prosbou předstoupila před občany italská premiérka Giorgia Meloniová. Žádá, aby zejména zástupci střední třídy nakoupili italské dluhopisy. Dosavadní korporátní držitelé italského dluhu se totiž cenných papírů zbavují. Na rozdíl od českého boje s dluhem, který se nese na vlně škrtů, ten italský podle Bloombergu povede k masivnímu nárůstu zadlužení země v dalších dekádách.
