Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.
České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Zklidnění na trhu práce nebo nižší růst HDP v USA, to jsou faktory, které pozitivně dopadají na akciové trhy. Hlavní americký index S&P 500 se tak vrací na letošní maxima kolem 4500 bodů a naznačuje, že září by nemuselo být tak jednoznačně negativní pro světové finanční trhy. Fed by totiž mohl mít už dostatečně „odpracováno“.
Ekonomická nálada v Česku se v srpnu třetí měsíc za sebou zlepšila. Země si tak vede lépe než v průměru celá EU, vyplývá z aktuálních údajů Evropské komise.
Spotřebitelská recese po půldruhém roce končí. Češi překonali dopady inflace a začínají už zase utrácet.
Hrubý domácí produkt Česka ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu.
Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4.
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje. Problémy jsou patrné po celé Číně.
Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR o konkurenceschopnosti české ekonomiky. Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Zvrátit by to mohla větší podpora produkce s vyšší přidanou hodnotou.
Ekonomika eurozóny bude v příštích letech pokračovat v růstu a pravděpodobně nesklouzne do žádné hlubší či trvalejší recese. Uvedl to hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane.
Zisk dvou největších amerických producentů ropy ⛽ ExxonMobil a Chevron ve třetím čtvrtletí klesl. Výsledky však překonaly očekávání, zejména díky vyšší produkci, která kompenzovala pokles cen. Výsledky Chevronu podpořila také akvizice firmy Hess. Vyplývá to z výsledkových oznámení firem.
