Rusko jen hledá výmluvy, jak se vyhnout summitu s Ukrajinou a Spojenými státy a pokračovat ve válce proti Ukrajině. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to řekl ministr zahraničí Johann Wadephul. Na Ukrajině se přitom podle něj rozhoduje o budoucnosti Evropy.
Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by - v případě uzavření mírové dohody - odradily Rusko od budoucích útoků.
Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojila i Česká republika.
Americký prezident Donald Trump označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného hrdinu, a sebe také. Šéf Bílého domu to řekl rozhovoru s konzervativním novinářem a svým stoupencem Markem Levinem. Odkazoval přitom na izraelské bombardování íránských jaderných provozů, do něhož se jednorázově zapojily také Spojené státy, informoval deník The New York Times.
Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO, uvedl na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trumpa tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
