Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
Na kopci nad Božím Darem, vesnicí v Krušných horách o pár set obyvatelích, stojí bizarní stavba. Deset metrů vysoká, těžko říct, jak to pojmenovat, prostě jakýsi hranol, který se tváří jako vyhlídka nad okolním krajem. Jmenuje se Boží vyhlídka. Trošku nadnesený název. Vyhlížet se z něj dá do kraje asi tak stejně, jako z přilehlých kopců. Kolik tato stavba stála peněz? To tabulka na stěně stavby neuvádí. Nicméně sděluje, že jde o stavbu placenou z evropských fondů. Odhadem laika jde o stavbu za nějakých deset milionů korun, možná se pletu. Čtyři kamery, které dohlížejí nad nedotknutelností novotvaru, mají asi nižší hodnotu.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produktu stagnoval. Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, mluvčí ČNB Petra Krmelová. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje, uvedl Pavel na debatě v blanenském kině. Doplnil však, že vláda podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti červenci nárůst o čtvrtinu a nejvyšší hodnota od června 2022. Meziročně šlo o první nárůst od konce roku 2021.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta, rozhodla bankovní rada České národní banky. Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová.
