Vládní koalice přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit celkem zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produktu stagnoval. Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, mluvčí ČNB Petra Krmelová. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června.
Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje, uvedl Pavel na debatě v blanenském kině. Doplnil však, že vláda podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti červenci nárůst o čtvrtinu a nejvyšší hodnota od června 2022. Meziročně šlo o první nárůst od konce roku 2021.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta, rozhodla bankovní rada České národní banky. Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová.
Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
