Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů (téměř 63 tisíc korun) za troyskou unci. K růstu žlutého kovu přispívá pokles úrokových sazeb a stupňující se geopolitické napětí.
Měsíc po snížení úrokových sazeb americké akcie ze sektoru IT vzrostly o sedm procent. Klesající sazby a lepší ekonomické vyhlídky pomáhají také menším technologických společnostem.
Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech.
Hlavní index německých akcií DAX stoupl o 1,3 procenta a poprvé přesáhl hranici 19.000 bodů. Akciím v Německu a Evropě pomáhá středeční oznámení americké centrální banky (Fed), že poprvé po více než čtyřech letech sníží základní úrokovou sazbu. Hranici 18.000 bodů překonal hlavní německý akciový index v polovině března a hranici 17.000 bodů v polovině loňského prosince.
Fed v čele s Jerome Powellem (na snímku) rozhodl o silné podpoře ekonomiky a razantně snížil úrokové sazby - o 50 bazických bodů. Úroky klesají po čtyřech letech do pásma 4,75 až 5 procent. Snížení je větší, než se čekalo.
V minulém týdnu si trh prošel slušnou růstovou nápravou, zisky přinesly zejména spekulace, že americká ekonomika prochází takzvaným soft landingem – nikoliv nějakým prudkým poklesem. Volatilitou si znovu prošly americké technologické společnosti, které zápasí s regulátory a soudy. Ty se nerozpakují a tlačí na firmy typu Apple či Alphabet, aby změnily své chování. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5600 bodů.
Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz se domnívá, že Federální rezervní systém by měl na svém nadcházejícím zasedání snížit úrokovou sazbu o půl procentního bodu, píše server CNBC.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
