Páteční projev Jeromeho Powella na konferenci pro ekonomické novináře byl podle Bloombergu znatelně obezřetnější než jeho vystoupení z poloviny března, kdy očekával, že dopad cel na inflaci bude jen přechodný.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Uplynulý týden byl na trzích ve znamení určitého výběru zisků, znovu se ozvala geopolitika, ale tématem byla i inflace v USA. Zveřejněna byla data spotřebitelské inflaci CPI. Zajímavé zprávy zveřejnil rovněž Alphabet (Google), který si připravil nový čip Willow. Hlavní americký index se vrátil blíže k hodnotě 6000 bodů.
V Bruselu dnes vpodvečer začal dvoudenní summit lídrů zemí Evropské unie, potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Věnovat se premiéři a prezidenti zemí unijní sedmadvacítky budou konkurenceschopnosti, příštímu dlouhodobému rozpočtu EU i situaci na Blízkém východě a Ukrajině. Na místě je i ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz varoval, že vyjednávání o nadcházejícím sedmiletém rozpočtu EU budou velmi obtížná. Merz to dnes uvedl před zahájením dvoudenního summitu EU v Bruselu. Rovněž podle španělského premiéra Pedra Sáncheze je dohoda ještě hodně daleko.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se krátce sešli před začátkem summitu EU v Bruselu, informoval na síti X šéf maďarské vlády 👨 Péter Magyar.
Ukrajina dobývá zpět části svého území, zatímco Rusko spouští digitální železnou oponu blokováním internetu. Při dnešním příchodu na summit lídrů 27 zemí EU v Bruselu to dnes uvedla šéfka Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní exekutivy na summit dorazila po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a předsedy Evropské rady Antónia Costy.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček ❌ odvolal ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) Tomáše Dropu kvůli zjištěním o školení čínských vojenských expertů v ústavu. Současně zadal kontrolu ústavu se zaměřením na školení a návštěvy zahraničních návštěvníků, sdělil mluvčí hasičů Václav Pilný.
Pražská burza 📉 oslabila. Index PX klesl o 1,33 procenta na 2553,70 bodu. Dolů burzu táhla hlavně oslabení akcií energetické firmy ČEZ, Komerční banky a zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Nový lotyšský premiér 👨 Andris Kulbergs dnes při příchodu na svůj první summit EU v Bruselu uvedl, že by se měl urychlit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kyjev podle něj již reformami zavedenými za pokračující války s Ruskem ukázal, že je odhodlaný splnit podmínky.
Koruna po dnešním rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta 📉 oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru ztratila pět haléřů na 24,19 koruny za euro. Vůči dolaru si česká měna pohoršila výrazněji, oproti předchozímu závěru přišla o 23 haléřů a v 17:00 se obchodovala za 21,06 koruny za dolar.
Při izraelských útocích na jihu Libanonu dnes zahynul jeden člověk, oznámila podle serveru BBC libanonská média. Podle memoranda, které ve středu podepsaly Spojené státy a Írán, má přitom už dnes platit ❌ ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odpoledne řekl, že izraelská armáda zatím z Libanonu neodejde.
Polovinu obyvatel ČR ☝️ znepokojuje finanční situace jejich domácností v příštím půlroce, nejčastěji se přitom obávají zdražování potravin a energií. Dvě pětiny lidí chtějí proto v porovnání s loňským rokem omezit své útraty a 46 procent Čechů kvůli finanční situaci odkládá na dalších šest měsíců nějaký větší plán, třeba nákup nového vybavení do domácnosti nebo zahraniční dovolené.