Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Sázka na tradiční technologické giganty jako je Apple, IBM, Micorsoft, Cisco nebo Oracle, se podle burzovního guru a tváře pořadu Mad Money Jima Cramera vyplatí. Akcie těchto firem budou podle něj vykazovat úctyhodné výnosy i navzdory zpřísnění měnové politiky Fedu.
Strach z rychlejšího růstu úrokových sazeb ze strany Fedu dál terorizuje světové burzy, ale je možné že už nás čeká to lepší. Takto by se dal ve zkratce charakterizovat uplynulý týden na finančních trzích, kde investoři dál sledovali vývoj na amerických desetiletých vládních dluhopisech (tzv. 10 year Treasury bonds) a jejich dopad směrem k rotaci z technologických akcií. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Analytici očekávají, že po loňském roce, kdy zlato oslabilo o téměř čtyři procenta, žlutému kovu pšenka nepokvete ani letos. Investiční poptávka zůstává slabá, a tak propad cen brzdí pouze maloobchod. Podle mnohých zlato ztratilo svůj sex-appeal. Konkurují mu kryptoměny.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson věří, že má dostatek republikánských ✅✅✅hlasů k ukončení částečného shutdownu, tedy omezení chodu federální vlády. Kvůli neschválenému financování začala vláda fungovat v nouzovém režimu v sobotu. Johnson je přesvědčen, že návrh, který zajišťuje financování federálních úřadů, poslanci schválí do úterý. Řekl to stanici NBC.
