Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Vloni se prodalo téměř devět set superjachet. Podobně dobře se nejdražší plavidla prodávala jen v roce 2007, tedy v roce předcházejícím pádu burz a následné hluboké finanční krizi, upozorňuje společnost VesselsValue, která prodeje drahých lodí dlouhodobě sleduje.
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
