Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Americká společnost Amazon bude poskytovat cloudové služby start-upu OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 3️⃣8️⃣ miliard dolarů (803,1 miliardy korun), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Slovenský prezident 👨 Peter Pellegrini se v úterý při pracovní návštěvě Prahy setká se svým českým kolegou Petrem Pavlem i s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách. Podle ní bude Pellegrini s Pavlem jednat hlavně o posílení regionální, přeshraniční, akademické a vědecké spolupráce mezi Slovenskem a Českem, i o možnostech zlepšení spolupráce v rámci uskupení Visegrádská čtyřka (V4) a Slavkovský formát.
Poslanci hnutí ANO Richard Brabec, Roman Zarzycký a Petr Kubis se v dnešním úvodu ustavující schůze Sněmovny ❌ vzdali mandátu. Všichni se ucházeli o místo v dolní parlamentní komoře ze zadních míst kandidátních listin a úmysl rezignovat ohlásili již dříve.
Sněmovna ✅ zahájila odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.
Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy korun. Říjnový deficit je 📉 nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů dnes v Poslanecké sněmovně podepsali 📜 koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily
Lotyšská tajná služba ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou zadržela lotyšského občana, který je ☝ podezřelý, že v této pobaltské zemi pro ruskou vojenskou rozvědku GRU shromažďoval informace o lotyšské obraně a o spojeneckých silách ze Severoatlantické aliance. Informovaly o tom lotyšské úřady. Totožnost podezřelého, kterého obvinily ze špionáže, nezveřejnily.
