Výhled světové ekonomiky se od dubna „výrazně zhoršil“ a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové MMF v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.
Cena bitcoinu se za pouhých pár měsíců propadla o více než polovinu. Znamená to, že není „digitálním zlatem“ a neslouží jako uchovatel hodnoty, jak se o bitcoinu často říká?
Index akcií největších na burze obchodovaných podniků v USA S&P 500 je na tom nejhůře od roku 1970. Od začátku roku dosud klesl o 21 procent, nejvíce za stejné období v předchozích 22 letech. Očekává se, že toxická kombinace vysoké inflace a tvrdého přístupu Fedu uvrhnou ekonomiku Spojených států do recese, uvedla agentura Bloomberg.
Je čas nakupovat kryptoměny, nebo se ceny bitcoinu, etheru a dalších budou i další dny propadat? Pravděpodobnějším scénářem bude podle odborníků spíš další propad ceny.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
36 procent amerických zaměstnanců, kteří ročně vydělávají sto tisic dolarů a více (skoro dva a půl milionu korun) žije kvůli zvýšeným nákladům od výplaty k výplatě.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Květnová inflace v USA zrychlila na 8,6 procenta z dubnových 8,3 procenta, oznámilo americké ministerstvo práce. Je to více, než odhadovali analytici. Výš byla inflace naposledy koncem roku 1981.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson věří, že má dostatek republikánských ✅✅✅hlasů k ukončení částečného shutdownu, tedy omezení chodu federální vlády. Kvůli neschválenému financování začala vláda fungovat v nouzovém režimu v sobotu. Johnson je přesvědčen, že návrh, který zajišťuje financování federálních úřadů, poslanci schválí do úterý. Řekl to stanici NBC.
