Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
V předvánočním týdnu nalezly akciové trhy alespoň na chvíli určitý klid a prošly poklesem volatility. K lepší náladě napomohly příznivá data o spotřebitelské důvěře v USA, která rostla na nejvyšší úrovně od dubna 2022, i pokles výnosů americký vládních dluhopisů, které nadále spojuje téma inverzní výnosové křivky a hrozby recese v americké ekonomice.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Po čtyřech zvýšeních sazby o 0,75 procentního bodu jde o první známku blížícího se konce zvyšování sazeb.
Burzovní medvědi v uplynulém týdnu ohlásili mohutný návrat. Výsledkem je vysoká volatilita a několik dní mohutných poklesů na amerických burzovních trzích. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 se tedy prozatím odkládá a do konce roku už by se toho tolik stihnout ani nemuselo. Důvodem tržních poklesů je sílící obava, že americká ekonomika nedostatečně zpomaluje a Fed bude muset znovu sáhnout k růstu sazeb až o 75 bazických bodů.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Americké akcie si prošly dalším turbulentním týdnem, kdy denní pohyby byly často až na úrovni stovky bodů. Na trhu se setkává realita vyšších sazeb a poklesu ekonomiky s přáním, že Fed zpomalí svoji agresivní měnovou politiku růstu sazeb. Podstatná část trhu má pořád tendenci sázet na takzvaný pivot neboli přestávku ve zvyšování sazeb. To může vyvolat paradoxně další výprodej.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla kvůli přetrvávajícím obavám z inflace a vyšších úrokových sazeb. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až čtyři procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Již zítra bude o sazbách rozhodovat také Česká národní banka.
Investiční profesionálové utíkají k hotovosti jako nikdy za dvacet let. Trvalejší růst akcií je ale na dohled. Kanadská centrální banka už zahájila otočku měnové politiky, komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
