Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v září překvapivě klesla o dvě desetiny procentního bodu na 3,5 procenta, uvedlo americké ministerstvo práce. Největší ekonomika světa přitom v září vytvořila zhruba 263 tisíc nových pracovních míst. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že míra nezaměstnanosti zůstane na 3,7 procenta a ekonomika vytvoří 250 tisíc pracovních míst.
Zvyšovaní sazeb Fedu v uplynulém týdnu a očekávaní jejich možného vrcholu dál tlačilo na akciové trhy. Americká centrální banka akceleruje svůj boj s inflací, a to je nutně negativní pro řadu aktiv. S&P 500 index se přiblížil 3700 bodům. „Medvědi“ tedy postupně posouvají zavírací ceny indexů blíže k letošním minimům.
Americký Fed zvýšil sazby o očekávaných 0,75 procentního bodu. Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo podle agentury Bloomberg jednomyslné.
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Podle předních zpravodajských agentur se předpokládá, že opět zvýší své úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úrok Fedu by tak stoupl do rozpětí tři až 3,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 14 let. Kvůli rostoucím úrokovým sazbám ve Spojených státech sílí obavy, že americká ekonomika vstoupí do recese.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
Bitcoin se poprvé od poloviny července propadl pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. Chuť investorů riskovat se snížila poté, co šéf Fedu Jerome Powell oznámil, že americká centrální banka bude kvůli rekordní inflaci držet vyšší úrokové sazby delší dobu, napsala agentura Bloomberg.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
