Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v červnu klesla na rekordní minimum. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu Michiganské univerzity. Američané se nyní potýkají s rostoucí inflací, panují ale rovněž obavy z příchodu hospodářské recese, uvedla agentura Reuters.
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
36 procent amerických zaměstnanců, kteří ročně vydělávají sto tisic dolarů a více (skoro dva a půl milionu korun) žije kvůli zvýšeným nákladům od výplaty k výplatě.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Květnová inflace v USA zrychlila na 8,6 procenta z dubnových 8,3 procenta, oznámilo americké ministerstvo práce. Je to více, než odhadovali analytici. Výš byla inflace naposledy koncem roku 1981.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Americká investiční banka JPMorgan se připravuje na „ekonomický hurikán“. Její šéf Jamie Dimon radí investorům, aby se zařídili stejně. Jeho banka chystá velmi konzervativní přístup. Důvodů je hned několik. Dimona znepokojuje zejména válka na Ukrajině, stejně jako obava, že Fed svůj boj s inflací prohrává, píše CNBC.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
