Americká investiční banka JPMorgan se připravuje na „ekonomický hurikán“. Její šéf Jamie Dimon radí investorům, aby se zařídili stejně. Jeho banka chystá velmi konzervativní přístup. Důvodů je hned několik. Dimona znepokojuje zejména válka na Ukrajině, stejně jako obava, že Fed svůj boj s inflací prohrává, píše CNBC.
Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.
Hlavní index Wall Street ve čtvrtek prudce klesá. Včerejší méně jestřábí tón Fedu investory nepřesvědčil, že centrální bankéři dokáží odvrátit inflaci. Indexy klesly o tři a více procent, píše agentura Reuters.
Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.
Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Trhy uplynulý týden nevyděsilo ani první zvýšení sazeb skrze politiku Fedu. Dočkali jsme se a zažili pořádnou rallye. Konečně!
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson věří, že má dostatek republikánských ✅✅✅hlasů k ukončení částečného shutdownu, tedy omezení chodu federální vlády. Kvůli neschválenému financování začala vláda fungovat v nouzovém režimu v sobotu. Johnson je přesvědčen, že návrh, který zajišťuje financování federálních úřadů, poslanci schválí do úterý. Řekl to stanici NBC.
