Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Americká investiční banka JPMorgan se připravuje na „ekonomický hurikán“. Její šéf Jamie Dimon radí investorům, aby se zařídili stejně. Jeho banka chystá velmi konzervativní přístup. Důvodů je hned několik. Dimona znepokojuje zejména válka na Ukrajině, stejně jako obava, že Fed svůj boj s inflací prohrává, píše CNBC.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Světové akcie se dál postupně propadají a nepochybně se jedná se o největší změnu trendu za uplynulou dekádu. Poslední hradba proti opakovaným poklesům padla, Fed v reakci na propady nezahajuje QE, ale plánuje QT (quantitative tightening). To znamená v praxi pokračující setrvání volatility na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Podobný vývoj na trzích by snad zkušený trader našel naposledy v roce 2008-2009.
Bill Gates se pozastavuje na politikou Fedu. Snaha centrálních bankéřů, a to nejenom v USA, krotit inflaci zvyšováním úrokových sazeb podle něj významně zpomalí ekonomiku.
Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.
Hlavní index Wall Street ve čtvrtek prudce klesá. Včerejší méně jestřábí tón Fedu investory nepřesvědčil, že centrální bankéři dokáží odvrátit inflaci. Indexy klesly o tři a více procent, píše agentura Reuters.
Americká centrální banka (Fed) rozpoutala úrokovou bitvu proti pádící inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 50 bazických bodů do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. To představuje nejagresivnější navýšení od roku 2000, píše agentura Bloomberg.
Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
