Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Rada guvernérů americké centrální banky (Fed) schválila největší švýcarské bance UBS záměr převzít dceřiné společnosti, které má ve Spojených státech švýcarská banka Credit Suisse. Schválení znamená, že zmizela další významná překážka na cestě k dokončení záchranné transakce, kterou zprostředkovala švýcarská vláda.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
Bitcoin pokořil hranici 30 tisíc dolarů, poprvé od června. Svědčí mu otřesy a pády bank euroamerického okruhu a související záchranné akce centrálních bank, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Týden se na trzích nesl ve znamení konsolidace, a to po výrazných růstech z minulé doby. Americký hlavní index S&P 500 se zastavil kolem úrovně 4150, kde nalezl také v minulosti určitou hranici odporu. Vystřízlivění investorů při valuaci na úrovni18násobků budoucích zisků je rozhodně na místě a přinášejí ho zejména zesilující obavy z recese v ekonomice. Měkké ekonomické indikátory a výnosová křivka naznačují naprosto reálnou hrozbu poklesu ekonomické aktivity (až 75procentní pravděpodobnost recese). Vysoké úrovně cen akcií tak nedávají žádný smysl.
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pátek překonala psychologickou hranici 27 tisíc dolarů, poprvé od poloviny loňského června. Zatímco Fed do ekonomiky zběsile pumpuje dolary, aby nepokrachovaly další banky, bitcoin má našlápnuto k vůbec nejúspěšnějšímu týdnu za poslední více než dva roky. Jeho zhodnocení od pondělí tohoto týdne činí zhruba 25 procent.
