Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce.
Máme za sebou týden ve znamení Fedu, kdy se opět po čase rozhodovalo o úrokových sazbách. Očekával se další pohyb směrem vzhůru o 25 bodů, což se také nakonec stalo. Indexy v reakci zatím zaznamenaly spíš menší růst. Je to dáno tím, že většina účastníků trhu stále sází na to, že tato úprava sazeb směrem vzhůru by mohla být již skutečně poslední. Nechejme se ale překvapit, jak to nakonec dopadne.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila růst na 2,4 procenta z dvouprocentního tempa v prvním čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek, analytici očekávali naopak zpomalení tempa. Většinou růst odhadovali na 1,8 procenta.
Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.
Americké akcie oslabily. Investoři vyhodnocovali zápis z červnového zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) a vedle toho čekají na nadcházející hospodářské statistiky, zejména pak na páteční zprávu o vývoji amerického trhu práce.
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
