Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
V uplynulém týdnu jsme se definitivně vymanili z dlouhodobého rozpětí na indexu S&P 500. Ten vstoupil oficiálně do „býčího“ trhu poté, co se akcie vrátily z loňských minim díky optimismu, že americký Fed se blíží k cíli zvyšování úrokových sazeb.
Během minulého týdne akciové trhy projevily opět větší nestabilitu, a to navzdory pozitivním zprávám o dosažení dohody ohledně problematického dluhového stropu. S&P 500 se opět neúspěšně pokusil překročit hranici 4200 bodů a následně se odrážel zpět. Nyní se pozornost obrací k slabším makroekonomickým údajům, které naznačují ochlazení poptávky a výhledu pro budoucí růst ekonomiky. Americký Fed si rovněž připravuje půdu pro další zvýšení sazeb.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Výstup ze zasedání FOMC (pozn. Federal Open Market Committee) ve středu 3. května 2023 pokládaly trhy za opatrný posun a komunikaci blízkosti vrcholu utahovacího cyklu. Fed totiž oznámil, že z jeho pohledu jsou už sazby dostatečně vysoko a že současná výše plní požadavek na zmírňování inflačních tlaků. Další růst sazeb už měl být závislý na datech a na vývoji v ekonomice.
Naděje na zastavení růstu úrokových sazeb v USA i problémy tamních regionálních bank má pozitivní vliv na cenu zlata považovaného v dobách nejistot za „bezpečný přístav“. Cena zlata za unci proto opět překročila hranici dvou tisíc dolarů (asi 42 300 korun).
Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V USA se rozjíždí další kolo bankovní paniky, živí ji vydatně i fámy na sociálních sítích. Banky ale těžce nesou též další zvýšení základního úroku centrální banky, k němuž došlo včera, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda.
Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně 📈 vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku.
Lichtenštejnská evidence skutečných majitelů se stala v noci na čtvrtek cílem kybernetického útoku. Seznam obsahuje přibližně 3️⃣1️⃣ tisíc osob, které stojí za firmami, nadacemi a svěřeneckými fondy registrovanými v tomto knížectví. Úřady nezákonný přístup k datům zaznamenaly ve čtvrtek a poté přijaly opatření k jejich zabezpečení a celý systém odpojily od sítě.
Správní soud v Paříži ❌ zamítl žádost o předběžné opatření, kterou podala ruská novinářka Xenija Fjodorovová proti rozhodnutí francouzských úřadů vyhostit ji ze země a zmrazit její majetek. Podle soudu neprokázala mimořádnou naléhavost, jak vyžaduje typ odvolání, který zvolila, píše agentura AFP.
Samostatná divize České pošty Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod vnitro.
Světové akciové indexy za prvních sedm měsíců letošního roku vesměs 📈 rostly, nejvíce jihokorejský, japonský či tchajwanský. Propadly indické akcie, v minusu jsou i ty čínské. Americký index Nasdaq, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, je od začátku roku výše o 12,2 procenta, širší index S&P 500 pak přidal 9,2 procenta. Panevropský index STOXX Europe 600 od začátku roku vykazuje téměř devítiprocentní růst.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek půjde před soud kvůli bitcoinové kauze. Žalobkyně pro Blažka požaduje trest 6,5 roku vězení. Dříve odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému, který ministerstvu daroval bitcoiny, navrhuje žalobkyně trest 20 let vězení a propadnutí majetku.
Číst více
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích lomu ČSA. Chce jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a 🤝 dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictví Státního fondu životního prostředí.
Státní organizace Správa železnic (SŽ) a státem vlastněný železniční dopravce České dráhy (ČD) 🚉 se dohodly na převodu majetku za zhruba sedm miliard korun. Jedná se hlavně o pozemky pod tratěmi, které koupí SŽ. Drahám zaplatí asi 6,79 miliardy bez DPH. ČD pak od správy odkoupí majetek za přibližně 212 milionů. Vyplývá to ze smlouvy, uzavřené na konci července, zveřejněné v registru smluv. Na smlouvu upozornil server Zdopravy.cz.
Investiční společnost Castlelake dostala více času na předložení závazné nabídky na převzetí easyJet ✈. Britská nízkonákladovka informovala, že rozhodla o odložení konečného termínu, do kterého se Castlelake rozhodnout.
