Rada guvernérů americké centrální banky (Fed) schválila největší švýcarské bance UBS záměr převzít dceřiné společnosti, které má ve Spojených státech švýcarská banka Credit Suisse. Schválení znamená, že zmizela další významná překážka na cestě k dokončení záchranné transakce, kterou zprostředkovala švýcarská vláda.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pátek překonala psychologickou hranici 27 tisíc dolarů, poprvé od poloviny loňského června. Zatímco Fed do ekonomiky zběsile pumpuje dolary, aby nepokrachovaly další banky, bitcoin má našlápnuto k vůbec nejúspěšnějšímu týdnu za poslední více než dva roky. Jeho zhodnocení od pondělí tohoto týdne činí zhruba 25 procent.
Úrokové sazby v USA vyletěly vzhůru nejrychleji od osmdesátých let. Levné peníze a snadné úvěry, které jsou považovány za motor ekonomické expanze, jsou věcí minulosti. Objevují se první významnější oběti v bankovním sektoru. Poměrně spolehlivé indikátory recese, jako je inverze výnosové křivky, jsou nejvýraznější za poslední čtyři dekády. Recese nicméně delší dobu nepřichází. Postačí pro případný ekonomický pád mírný negativní impulz, nebo se musí dostavit systémové selhání výraznějšího kalibru? Na to ve svém komentáři pro Newstream odpovídá ekonom David Havrlant z J&T.
Pokud by někdo přemýšlel, v čem je krach americké Silicon Valley Bank kromě obav nadměrného počtu klientů o své peníze tak zásadní, mohou mu pomoci grafy, které dala dohromady agentura Bloomberg. Ukazují nejen rapidní propad cen akcií bank, ale i související katapultování indexu strachu na Wall Street či největší pokles výnosu amerických vládních dvouletých dluhopisů od roku 1987.
Bankovní panika v USA pravděpodobně ukončí debatu o zvýšení úrokových sazeb ČNB. Na pořadu dne bude místo toho bude diskuse, kdy je začít snižovat, komentuje aktuální dění na finančních trzích ekonom Lukáš Kovanda.
I přes nedělní zásah amerického Fedu a pomoc klientům z krachujících Silicon Valley Bank a Signature Bank v pondělí ráno newyorského času až o desítky procent klesly akcie dalších bank ve Spojených státech. Největší propad zaznamenaly Western Alliance Bancorp. a First Republic Bank, uvedl server CNBC.
Česká koruna v pondělí ráno zpevnila pod úroveň 22 korun za jeden americký dolar. Ocitla se tak ne své nejsilnější úrovni vůči americké měně od začátku tohoto měsíce. Svojí nynější úrovní vůči dolaru však překonává také většinu úrovní kursu, na kterých se obchodovala v průběhu měsíce února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
