Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Rada guvernérů americké centrální banky (Fed) schválila největší švýcarské bance UBS záměr převzít dceřiné společnosti, které má ve Spojených státech švýcarská banka Credit Suisse. Schválení znamená, že zmizela další významná překážka na cestě k dokončení záchranné transakce, kterou zprostředkovala švýcarská vláda.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
Bitcoin pokořil hranici 30 tisíc dolarů, poprvé od června. Svědčí mu otřesy a pády bank euroamerického okruhu a související záchranné akce centrálních bank, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Týden se na trzích nesl ve znamení konsolidace, a to po výrazných růstech z minulé doby. Americký hlavní index S&P 500 se zastavil kolem úrovně 4150, kde nalezl také v minulosti určitou hranici odporu. Vystřízlivění investorů při valuaci na úrovni18násobků budoucích zisků je rozhodně na místě a přinášejí ho zejména zesilující obavy z recese v ekonomice. Měkké ekonomické indikátory a výnosová křivka naznačují naprosto reálnou hrozbu poklesu ekonomické aktivity (až 75procentní pravděpodobnost recese). Vysoké úrovně cen akcií tak nedávají žádný smysl.
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pátek překonala psychologickou hranici 27 tisíc dolarů, poprvé od poloviny loňského června. Zatímco Fed do ekonomiky zběsile pumpuje dolary, aby nepokrachovaly další banky, bitcoin má našlápnuto k vůbec nejúspěšnějšímu týdnu za poslední více než dva roky. Jeho zhodnocení od pondělí tohoto týdne činí zhruba 25 procent.
Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně 📈 vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku.
Lichtenštejnská evidence skutečných majitelů se stala v noci na čtvrtek cílem kybernetického útoku. Seznam obsahuje přibližně 3️⃣1️⃣ tisíc osob, které stojí za firmami, nadacemi a svěřeneckými fondy registrovanými v tomto knížectví. Úřady nezákonný přístup k datům zaznamenaly ve čtvrtek a poté přijaly opatření k jejich zabezpečení a celý systém odpojily od sítě.
Správní soud v Paříži ❌ zamítl žádost o předběžné opatření, kterou podala ruská novinářka Xenija Fjodorovová proti rozhodnutí francouzských úřadů vyhostit ji ze země a zmrazit její majetek. Podle soudu neprokázala mimořádnou naléhavost, jak vyžaduje typ odvolání, který zvolila, píše agentura AFP.
Samostatná divize České pošty Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod vnitro.
Světové akciové indexy za prvních sedm měsíců letošního roku vesměs 📈 rostly, nejvíce jihokorejský, japonský či tchajwanský. Propadly indické akcie, v minusu jsou i ty čínské. Americký index Nasdaq, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, je od začátku roku výše o 12,2 procenta, širší index S&P 500 pak přidal 9,2 procenta. Panevropský index STOXX Europe 600 od začátku roku vykazuje téměř devítiprocentní růst.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek půjde před soud kvůli bitcoinové kauze. Žalobkyně pro Blažka požaduje trest 6,5 roku vězení. Dříve odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému, který ministerstvu daroval bitcoiny, navrhuje žalobkyně trest 20 let vězení a propadnutí majetku.
Číst více
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích lomu ČSA. Chce jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a 🤝 dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictví Státního fondu životního prostředí.
Státní organizace Správa železnic (SŽ) a státem vlastněný železniční dopravce České dráhy (ČD) 🚉 se dohodly na převodu majetku za zhruba sedm miliard korun. Jedná se hlavně o pozemky pod tratěmi, které koupí SŽ. Drahám zaplatí asi 6,79 miliardy bez DPH. ČD pak od správy odkoupí majetek za přibližně 212 milionů. Vyplývá to ze smlouvy, uzavřené na konci července, zveřejněné v registru smluv. Na smlouvu upozornil server Zdopravy.cz.
Investiční společnost Castlelake dostala více času na předložení závazné nabídky na převzetí easyJet ✈. Britská nízkonákladovka informovala, že rozhodla o odložení konečného termínu, do kterého se Castlelake rozhodnout.