V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil svou základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na rozmezí 2,25 až 2,50 procenta. Důvodem je snaha zchladit nejintenzivnější inflaci ve Státech od 80. let. Učinil tak navzdory signálům o zpomalování ekonomiky a nástupu případné recese, uvedla agentura Reuters. Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků.
Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.
Ukazatel recese, o kterém se nyní na Wall Street nejvíce mluví, je nejvýš za poslední dvě desetiletí a obavy investorů, že americká ekonomika směřuje ke zpomalení, sílí. Tím ukazatelem je výnosová křivka a její trend, kdy se úroky dlouhodobých vládních dluhopisů dostanou pod ty krátkodobé. Takzvaná inverze předcházela každé recesi v USA za poslední půlstoletí, takže je považována za předzvěst ekonomické zkázy – a to se nyní děje, napsal deník The New York Times.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v červnu nečekaně zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo americké ministerstvo práce. Analytici odhadovali, že inflace vystoupá na 8,8 procenta.
Výhled světové ekonomiky se od dubna „výrazně zhoršil“ a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové MMF v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v červnu klesla na rekordní minimum. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu Michiganské univerzity. Američané se nyní potýkají s rostoucí inflací, panují ale rovněž obavy z příchodu hospodářské recese, uvedla agentura Reuters.
