Americký prezident Joe Biden po krachu banky Silicon Valley Bank (SVB) ujistil Američany, že jejich vklady budou k dispozici. Podle agentury Reuters také uvedl, že chce pohnat ke zodpovědnosti osoby, co za „průšvih” mohou. Peníze daňových poplatníků na řešení situace použít nehodlá. Následně britská banka HSBC oznámila, že získá za jednu libru (26,7 koruny) britskou dceřinou společnost SVB.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
V uplynulém týdnu to bylo na trzích jako na houpačce. Volatilita zůstává oficiálně relativně nízká, ale denní pohyby jsou stále vysoké (až desítky bodů na americkém indexu S&P500). Nejistota plyne na jedné straně z restriktivní monetární politiky Fedu, jednak z probíhající transformace ekonomiky, změn v dodavatelských řetězcích a úpravách v globálním obchodě kvůli válce na Ukrajině. Investorům bych radil, aby se v současné situaci nesoustředili jen na základní scénáře vývoje. Ekonomika je totiž z mého pohledu stále velmi přehřátá.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že bude zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, aby se zchladila inflace. A pokud bude pokračovat napjatá situace na americkém trhu práce, cena za spotřebitelské půjčky bude možná muset vystoupat výše, než se původně očekávalo. Prohlásil to v diskusi v Economic Clubu ve Washingtonu s Davidem Rubensteinem.
Ropa zdražuje. Přispívají k tomu vyhlídky na oživení poptávky v Číně. Dalšímu zvýšení cen brání mimo jiné obavy ze zpomalení růstu v hlavních ekonomikách a z možného nedostatku dodávek.
Česká koruna i bitcoin stoupají k maximům vůči dolaru. Kvůli včerejší kardinální chybě šéfa americké centrální banky.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 3,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Hlavním motorem růstu byly spotřebitelské výdaje, které v USA tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity. Ekonomiku ale brzdí negativní vliv vysokých úrokových sazeb, který zdražuje úvěry a snižuje poptávku.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
