Fed už zvolňuje. Základní úrok poslal nahoru jen o 0,5 procenta

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Po čtyřech zvýšeních sazby o 0,75 procentního bodu jde o první známku blížícího se konce zvyšování sazeb.

Investoři nyní očekávají, že centrální banka v únoru a březnu zvedne základní úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu. „Ačkoli zvyšování sazeb bude ještě několik měsíců pokračovat, jde o jasnou známku toho, že vrchol zvyšování sazeb se blíží. Na druhé straně je potřeba dodat, že tento vrchol bude pravděpodobně výše, než Fed předpokládal ještě v září. Tehdy ve svém „dot plot“, tedy průzkumu mezi jednotlivými členy rady guvernérů, projektoval pro konec roku 2022 sazby pod úrovní 4,5 procenta a pro konec roku 2023 mediánovou sazbu na úrovni 4,6 procenta,” uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko.

Inflace v USA zpomaluje, v listopadu už se držela těsně nad sedmi procenty

Money

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v listopadu opět zpomalilo, z říjnové hodnoty 7,7 procenta míra inflace klesla na 7,1 procenta a je nejníže od loňského prosince. Inflaci zpomalily mimo jiné levnější benzin, elektřina a ojeté automobily, uvedlo ve své dnešní zprávě americké ministerstvo práce.

ČTK

Přečíst článek

Vyšší sazby setrvají déle

Fed v tiskové zprávě uvedl, že příští rok předpokládá zvýšení úrokových sazeb úhrnem minimálně o 0,75 procentního bodu, nárůst nezaměstnanosti a že se hospodářský růst téměř zastaví.

Americká centrální banka má stále poměrně těžkou práci v tom, že ve svých rozhodnutí váží řadu protichůdných faktorů a dat. Po úterních datech ohledně americké inflace to vypadá, že dlouho nevídaná série agresivního zvyšování sazeb začíná nést své ovoce. V listopadu se snížila jak meziroční míra inflace, tak i míra jádrové inflace, které Fed přikládá mnohem větší váhu.

Na druhé straně však stojí velmi silný trh práce v USA. Soukromý sektor v listopadu vygeneroval 263 tisíc nových pracovních míst, což výrazně překonalo odhady analytiků. Zároveň zůstávalo neobsazeno více než 10 milionů pracovních míst. Tyto faktory spolu s pokračujícím růstem mezd působí v ekonomice proinflačně. I z tohoto důvodu je podle Kudly tedy pravděpodobné, že i když se blíží konec zvyšování sazeb, samotné období, po které zůstanou na vysokých úrovních, bude delší, než se původně předpokládalo.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

V roce 2024 sazba podle aktuální projekce banky klesne na 4,1 procenta a v roce 2025 dosáhne 3,1 procenta. Zářijové prognózy předpokládaly, že sazby budou o něco nižší.

Zástupci Fedu očekávají, že zvyšování úrokových sazeb zvedne míru nezaměstnanosti, která nyní činí 3,7 procenta, na 4,6 procenta v posledním čtvrtletí příštího roku 2023. Na této úrovni podle tvůrců měnové politiky zůstane až do roku 2024. Před třemi měsíci zástupci Fedu předpokládali, že míra nezaměstnanosti vzroste na 4,4 procenta.

Inflace podle centrální banky zůstane nad dvouprocentním cílem Fedu přinejmenším do konce roku 2025 a do konce příštího roku se bude stále pohybovat nad třemi procenty. 

Hlavní americké akciové indexy po zprávě Fedu smazaly zisky a oslabují. Dolar mírně posílil a výnosy z dluhopisů americké vlády stouply.