Dovoz ruské ropy do Indie se loni zdesetinásobil. Uvedl to indický finanční ústav Bank of Baroda, nad kterým má kontrolu stát. Zatímco v roce 2021 zastupovala ruská ropa dvě procenta ročního dovozu ropy do Indie, loni to bylo téměř 20 procent, informovala s odkazem na zprávu indické banky stanice BBC.
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze klesla o 29,1 procenta. Oznámil to ukrajinský statistický úřad. Je to nejvýraznější propad hrubého domácího produktu (HDP) od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Výsledek je ale nepatrně lepší, než se čekalo, uvedla agentura Reuters.
Polsko chce požádat Evropskou unii, aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Vláda Mateusze Morawieckého čelí hněvu polských rolníků, kterým vadí dopady přílivu ukrajinského obilí na ceny. Na problém upozorňují zemědělci i z dalších zemí EU.
Největší ruská ropná společnost Rosněfť podepsala smlouvu o výrazném zvýšení dodávek ropy do Indie. Firma uvedla, že spolupráci dohodl na pracovní cestě do druhé největší země v Asii generální ředitel Rosněfti Igor Sečin, konkrétní objemy ale neupřesnila. Indie bude mít i širší sortiment produktů. Rusko se při vývozu surovin zaměřuje hlavně na Asii, většina evropských zemí spolupráci s ním kvůli válce na Ukrajině odmítá.
Loňský schodek obchodní bilance s Ruskem meziročně čtyřnásobně vzrostl, dosáhl přibližně 230,6 miliardy Kč. Od vzniku České republiky v roce 1993 byl tak dosud nejvyšší, řekl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Tomáš Chrámecký. Za nárůstem schodku stojí především výrazné zdražení zboží, které se z Ruska do Česka přivezlo, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otta Daněk.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Japonsko ve druhé polovině loňského roku podle vládních údajů vykázalo v zahraničním obchodě s elektronickými zařízeními schodek 81,2 miliardy jenů (asi 13,4 miliardy korun). Je to poprvé od roku 1998, kam sahají srovnatelné záznamy, kdy pololetní vývoz elektroniky z Japonska zaostal za dovozem. Informovala o tom agentura Kjódó. Za schodkem podle ní stojí klesající konkurenceschopnost japonských produktů a přesunování výrobních aktivit japonských podniků do zahraničí.
Společnost Cross Zlín patří mezi tři technicky nejvyspělejší dodavatele inteligentních systémů pro řízení křižovatek na světě. Jejím dalším úspěšným exportním artiklem je systém vážení kamionů za jízdy. Boj s německou a italskou konkurencí je podle šéfa a spolumajitele zlínské firmy Tomáše Juříka v celém oboru smart mobility hodně náročný, i když technicky Češi nijak nezaostávají. Nemají ale za sebou značku jako Made in Germany. „To vůbec neznamená, že se vzdáme,“ zdůraznil podnikatel Tomáš Juřík v rozhovoru pro Export.cz.
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
