
Euro se zřítilo pod úroveň dolaru
MoneySpekulace na další růst sazeb v USA i slabé výsledky německé ekonomiky jsou důvodem opětovného oslabení eura.
Spekulace na další růst sazeb v USA i slabé výsledky německé ekonomiky jsou důvodem opětovného oslabení eura.
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
Save gas for a safe winter. Tak zní slogan chystaného krizového plánu na šetření s plynem kvůli očekávaným propadům v dodávkách cenné suroviny.
Inflace pokračuje v růstu, a kromě devadesátých let, kdy ceny rostly rychleji kvůli transformaci, takový skok v cenách nikdo nepamatuje. Řada lidí se před inflací již několik měsíců snaží bránit například investicemi do zlata, to však často není k dostání, a tak sahají po stříbru. Data ukazují, že to je sázka na špatné koně, kterým pomáhá jen růst dolaru.
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Nadchází výsledková sezona za druhé čtvrtletí a celé pololetí. Trh očekává vysoký nárůst tržeb i zisků v energetickém sektoru. Nicméně pro aktivní investory tentokrát bude daleko důležitější sledovat, jak se mění marže jednotlivých firem, zda se mění nálada spotřebitelů a jaký dopad mají válka na Ukrajině a lockdowny v Číně. To naznačí, zda se blíží recese, nebo zda se situace obrací k lepšímu.
Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.
Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie.
Premiér Fiala v 📨📨📨dopise požádal Fica, aby na úrovni EU neblokoval 18. balík protiruských sankcí. Zmínil mj. společný zájem zajistit bezpečí obou zemí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Číst vícePokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná 🥊🥊🥊protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl publikován v neděli. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky. Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. "Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace," uvedl.