Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunovým úvěrům na bydlení nabízí výhodnější, asi poloviční úrok. Zdaleka ale nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Proč není sjednání eurové hypotéky zas tak dobrý nápad?
Japonská investiční banka Nomura vydala zprávu, že České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Je na tom koruna skutečně tak špatně? „Je to úplný nesmysl. Naše nezaměstnanost je pod učebnicovou přirozenou mírou. Dokud se u nás bude vyrábět, koruna neoslabí, právě naopak,“ myslí si přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.
Spousta nejistot panuje v současnosti na realitním trhu. A projevuje se to také u financování velkých i středních projektů. Tam v posledních měsících hrála velkou roli snaha firem snížit náklady prostřednictvím úvěru v eurech, kde byla výrazně nižší sazba než na úvěrech v korunách. „Doby, kdy to bylo výrazně výhodnější, jsou pryč. A může se stát, že to banky přestanou nabízet, nebo i to, že to klientům přestane vycházet výhodněji než půjčit si v korunách,“ uvádí šéf korporátního financování v Trinity Bank Jiří Vančura.
Evropská centrální banka zvýšila podle očekávání úrokové sazby. Tento krok zdraží českým firmám eurové úvěry. Jen za poslední rok si české podniky půjčily v eurech 200 miliard korun, komentuje Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
Investoři na celém světě se předhánějí v sázkách, jak se bude chovat americká centrální banka. Bude nadále agresivně zvyšovat sazby, nebo se již uklidní? V sázce je skutečně hodně. Dolar je totiž extrémně silný vůči většině měn. A až začne znovu oslabovat, chtějí u toho všichni být. Kdy se tak stane? Až dovolí inflace.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.
0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
