„Přednost před silně naceněnými cyklickými tituly by měly dostat malé a střední podniky, které jsou nyní konzervativněji naceněné,“ píše ve svém komentáři akciový analytik společnosti BHS Timur Barotov.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, může mít výraznější vliv na ekonomiku teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Stoupá například pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Nakupovat euro při dobrém kurzu je jedna věc, výhodně je pak uložit, je ale věc druhá. Tuzemské spořicí účty v eurech ke zhodnocení zrovna příliš nepomohou. Nevydělají si totiž ani na poplatky týkající se běžných euroúčtů. Přečtěte si, jak vypadají spořicí účty v eurech v Česku.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Česká měna se koncem pracovního týdne dostala dvakrát po sobě na nejsilnější úroveň vůči euru od listopadu 2008, dokonce krátce prolomila hranici 23,90 k evropské měně. Už i laici přemýšlejí, zda nakoupit eura, aspoň na léto, nebo ještě nějaký čas počkat, jestli kurz nebude dokonce výhodnější.
Koruna prolamuje hranici 23,90 za euro, a to poprvé od listopadu 2008. Do konce června ale oslabí. „Teď je vhodná doba na nákup deviz,“ radí ekonom Lukáš Kovanda.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
