
Koruna vstupuje do nového roku silná
TrhyKoruna vstupuje do nového roku při síle, je nejsilnější od srpna 2011 a nachází se blízko maxim od roku 2008. Svědčí jí včerejší slova guvernéra ČNB Aleše Michla.
Koruna vstupuje do nového roku při síle, je nejsilnější od srpna 2011 a nachází se blízko maxim od roku 2008. Svědčí jí včerejší slova guvernéra ČNB Aleše Michla.
Japonská investiční banka Nomura vydala zprávu, že České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Je na tom koruna skutečně tak špatně? „Je to úplný nesmysl. Naše nezaměstnanost je pod učebnicovou přirozenou mírou. Dokud se u nás bude vyrábět, koruna neoslabí, právě naopak,“ myslí si přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.
Spousta nejistot panuje v současnosti na realitním trhu. A projevuje se to také u financování velkých i středních projektů. Tam v posledních měsících hrála velkou roli snaha firem snížit náklady prostřednictvím úvěru v eurech, kde byla výrazně nižší sazba než na úvěrech v korunách. „Doby, kdy to bylo výrazně výhodnější, jsou pryč. A může se stát, že to banky přestanou nabízet, nebo i to, že to klientům přestane vycházet výhodněji než půjčit si v korunách,“ uvádí šéf korporátního financování v Trinity Bank Jiří Vančura.
Evropská centrální banka zvýšila podle očekávání úrokové sazby. Tento krok zdraží českým firmám eurové úvěry. Jen za poslední rok si české podniky půjčily v eurech 200 miliard korun, komentuje Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
Investoři na celém světě se předhánějí v sázkách, jak se bude chovat americká centrální banka. Bude nadále agresivně zvyšovat sazby, nebo se již uklidní? V sázce je skutečně hodně. Dolar je totiž extrémně silný vůči většině měn. A až začne znovu oslabovat, chtějí u toho všichni být. Kdy se tak stane? Až dovolí inflace.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.
0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Premiér Fiala v 📨📨📨dopise požádal Fica, aby na úrovni EU neblokoval 18. balík protiruských sankcí. Zmínil mj. společný zájem zajistit bezpečí obou zemí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Číst vícePokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná 🥊🥊🥊protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl publikován v neděli. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky. Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. "Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace," uvedl.