Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, může mít výraznější vliv na ekonomiku teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Stoupá například pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Koruna prolamuje hranici 23,90 za euro, a to poprvé od listopadu 2008. Do konce června ale oslabí. „Teď je vhodná doba na nákup deviz,“ radí ekonom Lukáš Kovanda.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Bizarní debata se odehrála den před volbami mezi třemi favority na prezidenta na téma ČNB a její sazby, potažmo inflace. První promluvil generál Pavel. Oznámil, že ekonomice vůbec nerozumí, ale každý přece nemůže rozumět všemu, že. On třeba zase rozumí armádě. Nicméně dodal, že by se obklopil týmem poradců. U některých už se radil, posléze přiznal, že to byl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, a je mu nyní úplně jasné, že to ČNB zvrzala na celé čáře. Sazby by podle něj měly být vyšší, přesněji 7,5 procenta, abychom s inflací pěkně zatočili.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadových 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Čechy oblíbené Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a platí se tam všude v eurech. Do 14. ledna 2023 s původní měnou – chorvatskou kunou – u Jadranu ještě stále zaplatíte. Po tomto datu budete muset s kunami jen do banky nebo na poštu. V Česku je směníte ve směnárnách jen výjimečně.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Koruna poprvé od roku 2008 obchoduje pod méně než 24,00 koruny za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.
