Města se vaří. Nové byty už musí přežít vedro i přívalový déšť
Zelené střechy, retenční nádrže a práce s dešťovou vodou se z ekologického bonusu mění v nový standard rezidenční výstavby. Města se přehřívají, kanalizace při prudkých deštích nestíhá a developeři začínají prodávat nejen dispozice a lokalitu, ale i schopnost domu obstát v městě, kde bude víc horka i extrémních srážek.
Zelená střecha už není jen hezký obrázek v developerské brožuře. V nové rezidenční výstavbě se z ní stává praktický argument, protože dům má lépe zvládat horko, zadržet část dešťové vody, méně zatěžovat kanalizaci a nabídnout obyvatelům příjemnější prostředí.
Důvod je jednoduchý. Hustě zastavěná města se v létě přehřívají výrazně víc než okolní krajina. Zpevněné plochy, asfalt, beton a střechy akumulují teplo, zatímco při přívalových deštích voda rychle odtéká pryč. Praha ve své adaptační strategii řeší mimo jiné snižování dopadů extrémních teplot, vln horka, městského tepelného ostrova, přívalových dešťů, povodní i dlouhodobého sucha. Zelené střechy a zelené fasády město řadí mezi nástroje, které pomáhají zmírňovat dopady extrémních teplot a zachycovat srážkovou vodu v místě dopadu.
Stát mění Novou zelenou úsporám z dotačního programu hlavně na systém bezúročných úvěrů. Majitelé rodinných domů si budou moci na komplexní renovaci půjčit až dva miliony korun, SVJ a bytová družstva až 750 tisíc korun na byt. Přímé dotace zůstanou jen nízkopříjmovým domácnostem v NZÚ Light, které mohou získat až 400 tisíc korun.
Konec plošných dotací. Nová zelená úsporám nabídne půjčky až 2 miliony, peníze zdarma zůstanou jen ohroženým domácnostem
Reality
Zeleň a práce s vodou už nejsou jen doplňkem projektu. Stávají se součástí toho, jak se nový bytový dům navrhuje, povoluje, prodává i obhajuje před městem a veřejností.
Zelená střecha jako součást hodnoty bytu
Vegetační střecha není jen plocha osázená rostlinami. Jde o několikavrstevnatý technický systém, který pomáhá zachytávat srážkovou vodu, chrání střešní konstrukci a přes odpařování částečně ochlazuje okolí. Například podle podkladů developera Cresco může z běžných neozeleněných střech odtékat přibližně 95 až 100 procent srážek, zatímco extenzivní zelené střechy dokážou objem odtoku snížit zhruba na polovinu.
„Při navrhování našich rezidenčních projektů přemýšlíme o tom, jak budou fungovat nejen dnes, ale i za desítky let. Vedle kvalitní architektury proto klademe důraz také na řešení, která zvyšují komfort bydlení a zároveň přispívají k udržitelnějšímu městskému prostředí,“ říká Aleš Svatoň, generální ředitel Cresca.
Na pražském Barrandově začalo JRD s výstavbou rezidenčního projektu Terra Barrandov. Bude to 225 bytů ve čtyřech budovách. JRD Jana Řežába si potrpí na udržitelnost, pasivní energetické standardy. Jeho bytové domy mají tradičně rekuperaci vzduchu, tepelná čerpadla či stropní nebo podlahové dochlazování bytů, využívá solární energii. Řežáb je na energetickou úspornost ve svých projektech pes.
Developer Řežáb z JRD vymyslel novinku. Bažinu na střeše
Reality
Podle něj vegetační střechy pomáhají omezovat přehřívání budov, zlepšují jejich tepelné vlastnosti, prodlužují životnost střešní konstrukce a mohou přispět i k vyšší hodnotě nemovitosti.
Podobně ale uvažují i další velcí rezidenční developeři. Skanska například u projektu Modřanský cukrovar pracuje se zelenými střechami, které mají pomoci s tepelnou izolací, zadržováním dešťové vody a vytvořením příjemnějšího prostředí pro obyvatele i okolní přírodu. Dešťová voda má být podle firmy shromažďována v akumulačních nádržích a využívána k zavlažování zelených ploch, přebytek má odtékat do Vltavy.
Společnost JRD u jednoho ze svých projektů na pražském Barrandově pracuje s takzvanou mokřadní střechou. Projekt má nabídnout 225 bytů ve čtyřech budovách a kromě tradičních úsporných technologií, jako jsou rekuperace, tepelná čerpadla či využití solární energie, přidává právě systém, který pracuje se šedou vodou z domácností.
Princip je ambicióznější než u běžné zelené střechy. Šedá voda ze sprch má projít mechanickým přečištěním a následně být čerpána na střechu do mokřadů, kde se dál čistí přes kořenovou čistírnu, substrát a bakterie. Voda pak může sloužit k závlaze zeleně v okolí budov. Podle JRD má takové řešení posílit biodiverzitu, pomoci střechám lépe zadržovat vodu a přispět k ochlazování budovy i jejího okolí.
Z jednotlivých příkladů je tak vidět širší posun. Nové rezidenční projekty se už nesnaží jen naplnit pozemek byty a doplnit zeleň tam, kde zbyde místo. Voda, stín, vnitrobloky, střechy a veřejný prostor se stávají součástí plánování od začátku.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
Developerský bonus, nebo nutnost?
Pro kupujícího může zelená střecha působit jako detail. Ve skutečnosti ale zapadá do širší změny realitního trhu. Nové byty jsou drahé a klienti stále častěji očekávají nejen dobrou dispozici, energetický standard a parkovací místo, ale také prostředí, ve kterém se bude dobře žít i za deset nebo dvacet let.
V létě to znamená méně rozpálených povrchů, víc stínu a příjemnější mikroklima. Při dešti zase schopnost alespoň část vody zadržet a nenechat ji okamžitě odtéct do kanalizace. Běžné střešní povrchy se mohou během horkých dní rozpálit na desítky stupňů. Vegetační vrstva naopak teplotu střechy stabilizuje a může zlepšit komfort zejména v nejvyšších podlažích.
Z pohledu developera jde samozřejmě o náklad navíc. Zelená střecha vyžaduje správný návrh, kvalitní skladbu vrstev, vhodnou vegetaci i následnou údržbu. Jenže zároveň se z ní stává součást hodnoty projektu. Pomáhá v marketingu, v komunikaci s městem i v debatě o tom, zda nová výstavba lokalitu pouze zatěžuje, nebo jí také něco vrací.
Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků. 
Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům
Money
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
