Inflace v Česku v únoru meziročně klesla na 16,7 procenta, o 0,8 procentního bodu méně než v lednu. Uvedl to Český statistický úřad. Pokles inflace očekávali i analytici.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).
Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti. Jako první na to upozornil Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Výrobce obuvi Botas ze Skutče na Chrudimsku je v likvidaci. Rozhodla se k ní vlastnická společnost Benal, vyplývá z dokumentu ve Sbírce listin. Výroba obuvi značky Botas byla zastavena, jak dříve uvedl server Seznam Zprávy, důvodem bylo výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Firma Botas propustila část ze 70 zaměstnanců.
Polská diskontní síť Pepco v uplynulém finančním roce, který trval od října 2021 do září loňského roku, v České republice meziročně zvýšila čistý zisk o zhruba 18 procent na 657,9 milionu korun. Firmě tržby loni vzrostly o přibližně 44 procent na 7,2 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Inflace v Česku v lednu meziročně vzrostla o 17,5 procenta, o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Zrychlení bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, uvedl Český statistický úřad. V prosinci byla meziroční inflace 15,8 procenta. Analytici očekávali, že lednový meziroční růst cen bude mezi 16,2 procenta a 19 procenty.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si získal nálepku enfant terrible, ekonomického rebela. Nejdřív nám podle bulváru při kurzovém závazku „zdražil dovolenou“, nyní svými výroky působí jako neřízená střela veřejné debaty. Proslul názory ve smyslu, že Češi kňourají, ale skutečná krize neexistuje. Mnoho lidí, zejména těch bez nadprůměrných příjmů, svými slovy doslova vytáčí do běla.
