Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francouzská vláda již vlastní 92,71 procenta hlasovacích práv v energetické společnosti EDF. To je dostatečný podíl na to, aby stát mohl zahájit řízení o vytěsnění menšinových akcionářů a dokončit zestátnění firmy. Oznámilo to francouzské ministerstvo financí.
Zatímco česká ekonomika již v technické recesi podle ekonomů je, té německé se podaří propadu HDP vyhnout. „Je to zejména díky nižší poptávce po energiích způsobené příznivým počasím. Nové zdroje energií zvládají vykrýt propad dodávek z Ruska,“ prozradil německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Dodavatelé elektřiny a plynu začínají v reakci na příznivý vývoj na energetickém trhu z posledních týdnů nabízet novým klientům tarify s cenami mírně pod vládou stanoveným maximem. Jde například o E.ON, nový ceník chystá i innogy. Situaci na trhu, kde ceny energií začaly klesat, analyzují i další velcí dodavatelé. Většinou půjde o tarify s dlouhodobou fixací. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Pod úrovní stropu prodávají energie svým stávajícím klientům i někteří menší dodavatelé.
Šéf norského energetického gigantu Equinor Anders Opedal neočekává, že se účty za plyn a elektřinu vrátí na úroveň před pandemií covidu. Vysvětluje to obřími náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Panickou situaci z loňského roku na trhu s plynem vystřídala důvěra, Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 60 eur (zhruba 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu.
Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastropování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Polovina šéfů českých firem počítá i letos s dvoucifernou inflací. Na 80 procent generálních ředitelů zároveň očekává, že jim letos porostou vstupní náklady, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi více než 200 řediteli tuzemských podniků.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat.
Ve Skutči na Chrudimsku byla uzavřena výroba obuvi značky Botas. Důvodem bylo podle majitele firmy Františka Nestávala výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Nestával serveru řekl, že zvažuje přesun výroby i prodej značky. Rozhodne se v následujících měsících. Firma Botas propustila část ze 70 zaměstnanců.
