Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Česká národní banka už zhruba měsíc neintervenuje na podporu koruny na devizovém trhu, nedala na ni ani jediné euro ze svého sejfu. Koruna se přesto drží na historicky silné úrovni.
Předseda vlády dostal od ČT k adventu téměř čistou hodinu vysílacího času. Pro ty, kdo se věnovali jiným aktivitám, než sledování Otázek Václava Moravce, zde je to nejdůležitější v kostce: Fialův kabinet si v současné krizi vede náramně. Evropská unie zobe Česku z ruky a kvůli vysokým cenám energií nikdo na hubu nepadne. Pro domácnosti, které by se přeci jenom zakymácely, jsou oporou dávky na bydlení. A pohádky se v pravé poledne budou od teď pravidelně vysílat každou neděli?
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Letošní Black Friday mánii se podařilo načasovat na dobu, kdy energetickou krizí vystrašená veřejnost trochu polevila v pozornosti. O to horší ale může být dvojitý šok na začátku roku 2023.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.
Nejvíc nyní Radima Jančuru, majitele žlutých autobusů a žlutých vlaků, baví gastro. Koupil už druhý hotel v rakouských Alpách, a jak říká, chce vybudovat novou úroveň gastronomických služeb. Je to poněkud nečekaný posun, protože jeho hlavním byznysem je doprava. Dlouho sváděl souboj s Českými drahami i s jinými dopravci. Nakonec se mu povedlo vybudovat nejsilnější soukromou dopravní firmu v Česku. Dál ji rozvíjí, je kritický k vládě, ale do jeho srdce se zasekl restaurační byznys.
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH. Zákon míří k podpisu prezidenta.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
