Poslanci Evropského parlamentu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Dnešním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.
Vláda se kvůli obavě, že Putin zavře plynové kohouty, snaží pro následující dvě topné sezóny zajistit alespoň dostatek uhlí. Společnost OKD tak prodlouží jeho těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Valná hromada energetického gigantu ČEZ se opět protahuje na dlouhé hodiny. Významným rozhodnutím se stala výplata dividendy ve výši 48 korun na akcii. Politické strany si pak prosadili do dozorčí rady pětici nových zůstupců, mezi nimiž nakonec chybí influencer Radovan Vávra.
Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
Patří k vlivným českým portfoliomanažerům a na Twitteru pravidelně zveřejňuje výsledky fondů J&T Investiční společnosti, v nichž právě ČEZ hraje významnou roli. I proto se dění v polostátním energetickém gigantu výrazně věnuje a často je komentuje. „Nekonzistentnost názoru naší politické elity, její nejednoznačná vyjádření, posílají akcie ČEZ dolů, protože přesně to, co si investor nepřeje, se stalo - být v nejistotě,“ říká Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz.
Akcie ČEZ včera spadly nejvíce za osm let, podnik přišel o 70 miliard své hodnoty, a to jen kvůli špatné komunikaci vláních stran. Dnešní valná hromada rozhodne o dividendě, jež asi bude zbytečně nízká
Energetická společnost ČEZ uzavřela smlouvy s americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
