Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.
Rusko plánuje návrat těžby do předpandemických dob nejpozději letos v květnu. Mnozí těžaři však upozorňují na nedostatečné kapacity.
V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Vláda se k zelené problematice staví jen z donucení, nemůže se pak divit, že ji EU k něčemu nutí. Podporují se jen zelené mega a mikroprojekty, přitom vlastní elektrárny mohou mít i obce.
Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.
Čekal jsem růst sazeb o půl procentního bodu, národní banka byla razantnější, říká ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Česká ekonomika podle něj růst základní sazby dobře vstřebá, zejména díky vysoké zaměstnanosti. Další rychlé zvyšování sazeb už nečeká.
Burzovní cena plynu v EU dnes atakuje historický cenový rekord, když ráno vystoupala až na 155 eur za megawatthodinu. Bezprostředním důvodem je to, že plynovodem Jamal zcela přestal plyn proudit do koncového německého uzlu Mallnow.
Evropská unie hazarduje, když chce s vytápěním budov plynem skoncovat už za necelých 20 let. Výsledkem úporné snahy být klimaticky neutrální může EU přijít o sociální udržitelnost.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
