Šéf norského energetického gigantu Equinor Anders Opedal neočekává, že se účty za plyn a elektřinu vrátí na úroveň před pandemií covidu. Vysvětluje to obřími náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Stát má nový mechanismus pro výpočet odvodů z nadměrného příjmu výrobců elektřiny, tento týden ho schválila vláda. Odvody navazují na stropy tržních příjmů podle druhu použitého zdroje energie, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vláda o odvodech z nadměrných příjmů výrobců rozhodla v listopadu, chce je použít na pokrytí výdajů spojených s vysokými cenami energií.
Energetická společnost ČEZ nakoupí plynové kogenerační jednotky za 2,5 miliardy korun. Malé energetické zdroje, které spalují zemní plyn či bioplyn a vyrábějí z nich elektřinu a teplo, dodají společnosti Tedom a Zeppelin. Upozornil na to Ekonomický deník.
Máme tady jednu aktuální poplašnou zprávu. Rozeslala ji Asociace poskytovatelů sociálních služeb. „Poskytovatelé sociálních služeb v České republice by měli být připraveni na rozsáhlý a déletrvající výpadek elektrické energie,“ praví se v úvodu. Následují doporučení, co v takové situaci dělat. Zapnout generátor a tak dále.
V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky.
Zájem o připojení fotovoltaických elektráren v Česku je u ČEZ za poslední dva roky proti dřívějšku osminásobný a letos trojnásobný. Generální ředitel firmy Daniel Beneš uvedl, že ČEZ Distribuce od začátku roku eviduje 55 tisíc žádostí. Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že vláda chce do konce volebního období vybudovat 100 tisíc fotovoltaik.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Energetická společnost ČEZ vyzvala své zákazníky, aby si do konce listopadu udělali samoodečet elektřiny a plynu. Podle společnosti to pomůže k vhodnějšímu nastavení nových záloh plateb pro příští rok. Uvedl to mluvčí firmy Roman Gazdík s tím, že v nových zálohách se už promítne zdražení elektřiny od příštího roku. Většina klientů ČEZ bude platit zastropované ceny. Zdražovat budou i ostatní dodavatelé.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá, uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.
