Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Energetickou chudobou jsou v Česku ohroženy stovky tisíc lidí. Nejčastěji jde o seniory, vícečlenné rodiny nebo samoživitele. Jejich situace se projevuje zejména neschopností přiměřeného vytápění, vysokými výdaji nad 40 procent disponibilních příjmů nebo problémy s placením účtů. Upozornila na to studie investiční společnosti Wood&Company.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn více než kdy jindy, přestože vlády utrácejí miliardy na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí. Cena plynu v říjnu v zemích EU a Velké Británii byla dvakrát vyšší, než ve stejném měsíci před rokem, u elektřiny je nárůst vyšší než dvě třetiny, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data energetické poradenské společnosti VaasaETT.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla o 15 procent. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině.
Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.
Svaz průmyslu a dopravy ČR nepovažuje výsledky včerejšího energetického summitu v Bruselu za úspěch. „Slovo úspěch rozhodně nemůžeme za průmysl použít a nálada v mnoha firmách proto zůstává velmi napjatá,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
20 procent. Tolik plynu potřebuje Německo ušetřit, jinak mu reálně hrozí nedostatek dodávek, prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Severokorejský vůdce 👨 Kim Čong-un, který opouští svou zemi jen výjimečně, se příští týden vypraví do Číny na oslavu konce druhé světové války. Informují o tom světové agentury s odkazem na oficiální čínská a severokorejská média. Na slavnostní vojenskou přehlídku dorazí politici 26 zemí včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedla agentura Nová Čína.
