Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“.
V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Vláda určila maximální cenu silové elektřiny 6 korun za kWh a plynu 3 koruny. Nižší ceny poznají lidé již během listopadu. Platí pro domácnosti i živnostníky. Kritici poukazují na to, že tak drahé energie nikdo neplatí. Výhodou podle vlády ale je, že ceny neporostou nad tento strop.
Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Druhý čistě zářijový týden začne zostra, pražský městský soud otevře kauzu Čapí hnízdo. Žádné omluvenky zatím nedorazily, tak by na veřejné projednávání měl osobně dorazit šéf hnutí ANO.
Ceny ropy na počátku nového týdne mírně 📈 rostou. Trh reaguje na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila, že v prosinci zvýší těžbu a v prvním čtvrtletí příštího roku pozastaví růst produkce. Investory zároveň znepokojují obavy z přebytku ropy na trhu a slabá data z asijských továren.
Americká farmaceutická společnost Eli Lilly plánuje postavit nový výrobní závod v Nizozemsku za 3️⃣ miliardy dolarů (63,3 miliardy korun). Chce tak rozšířit výrobní kapacitu pro svůj přípravek na hubnutí orforglipron a další přípravky. Oznámila to dnes společnost.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
