Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Prodej elektromobilů v letošním roce vystoupí na rekord a jejich podíl na celkovém počtu prodaných aut se zvýší na 13 procent. Ve své zprávě to předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni se prodej elektromobilů téměř zdvojnásobil a představoval skoro devět procent celkového trhu s automobily.
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.
Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Zemědělci, potravináři, chovatelé a celý zpracovatelský průmysl se prohýbá pod vysokými cenami energií. Vláda pro ně přichystala pomoc. K některým ale nedorazila včas. První oběť drahých energií z řad potravinářských závodů už hlásí i gigant Agrofert. Odstaví výrobu masného závodu v Hodicích na Jihlavsku.
Americký prezident 👴 Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí dnes Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News.
Ceny ropy na počátku nového týdne mírně 📈 rostou. Trh reaguje na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila, že v prosinci zvýší těžbu a v prvním čtvrtletí příštího roku pozastaví růst produkce. Investory zároveň znepokojují obavy z přebytku ropy na trhu a slabá data z asijských továren.
Americká farmaceutická společnost Eli Lilly plánuje postavit nový výrobní závod v Nizozemsku za 3️⃣ miliardy dolarů (63,3 miliardy korun). Chce tak rozšířit výrobní kapacitu pro svůj přípravek na hubnutí orforglipron a další přípravky. Oznámila to dnes společnost.
Pražská burza opět 📈 vylepšila historické maximum, když index PX přesáhl 2400 bodů. Stoupl dnes o 0,52 procenta na 2409,12 bodu. Nahoru ho táhly především akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste.
Senior, který před sněmovními volbami napadl na volebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal ☝ podmíněný trest. Rozhodl o tom okresní soud ve Frýdku-Místku. České televizi to dnes řekl dozorový státní zástupce Miroslav Nogol.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Americká společnost Amazon bude poskytovat cloudové služby start-upu OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 3️⃣8️⃣ miliard dolarů (803,1 miliardy korun), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Slovenský prezident 👨 Peter Pellegrini se v úterý při pracovní návštěvě Prahy setká se svým českým kolegou Petrem Pavlem i s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách. Podle ní bude Pellegrini s Pavlem jednat hlavně o posílení regionální, přeshraniční, akademické a vědecké spolupráce mezi Slovenskem a Českem, i o možnostech zlepšení spolupráce v rámci uskupení Visegrádská čtyřka (V4) a Slavkovský formát.