Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila růst meziročně na 4,5 procenta z tempa 2,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Oznámil to čínský statistický úřad. Růst byl silnější, než čekali analytici, podle nich je za vyšším růstem hrubého domácího produktu (HDP) hlavně ukončení přísných protiepidemických opatření na konci loňského roku.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru znovu zhoršily. Index nákupních manažerů (PMI) dosáhl hodnoty 44,3 bodu po lednových 44,6 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Zhoršování podmínek ukazuje PMI devátý měsíc v řadě, uvedla společnost S&P Global.
Německo a Itálie, tedy první a třetí největší ekonomika EU, se postavily proti plánu Bruselu na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem, který má platit od roku 2035. Členské státy EU už přitom plán loni předběžně odsouhlasily. Berlín a Řím se však stále zřetelněji obávají konkurence v podobě čínských elektroaut, která by mohla zaplavit jednotný trh EU, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Aktivita v čínském zpracovatelském sektoru v únoru rostla nejrychleji za více než desetiletí. Pomohlo k tomu zrušení omezení, která měla bránit šíření nemoci covid-19, koncem loňského roku. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu stoupl na 52,6 bodu z lednových 50,1 bodu. Překonal tak odhady analytiků a stoupl na nejvyšší hodnotu od dubna 2012. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský statistický úřad.
U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Analytici podle agentury Reuters mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.
Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
